Nosorožcovití
Nosorožcovití (Rhinocerotidae) jsou jednou z recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků. V současnosti známe 5–6 recentních druhů ve čtyřech rodech. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené.
Nosorožcovití | |
---|---|
Nosorožec, Parku Cornelle, Itálie | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | lichokopytníci (Perissodactyla) |
Čeleď | nosorožcovití (Rhinocerotidae) Gray, 1820 |
Areál rozšíření
| |
Rody | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Nosorožci mají tělo pokryté kožovitými pláty jako pancířem, také mají více žeber než ostatní lichokopytníci. Mohou dosahovat hmotnosti až 3,6 tuny, patří tedy k největším současným suchozemským živočichům (po slonech).
Čich a sluch mají velmi citlivý, ale špatně vidí, jsou krátkozrací.
Navzdory některým neoficiálním tvrzením se tito nosorožci patrně nedokážou pohybovat rychlostí přes 50 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto velkých lichokopytníků činí asi 7,5 m/s (27 km/h).[1]
Roh
Roh nosorožce není vyplněn kostí, je tvořen pouze rohovinou, keratinem.
Lov pro rohy
Nosorožci jsou pro své rohy v mnoha zemích ilegálně loveni:
- Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a afrodisiak, například v tradiční čínské medicíně. Nicméně Čína již přistoupila, alespoň oficiálně, k ochraně přírody podle CITES.
- V jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk.
Obecně je dnes „nutnost lovu nosorožců“ celosvětově odmítána jako přežitek a barbarství,[zdroj?] ovšem lidová praxe jim stále nepřeje.
Systém nosorožcovitých a míra ohrožení jednotlivých druhů
Rod: Ceratotherium
Tradičně chápán jako monotypický rod zastoupený jediným druhem nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) se dvěma poddruhy. V současné době některé výzkumy[2] potvrzují, že se jedná o dva samostatné druhy (část vědecké obce či IUCN však toto rozdělení dosud nepřijímají):
- nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) – 10 080 dospělých jedinců, klesající populace, téměř ohrožený
- nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium cottoni)[2] – 2 dospělí jedinci, klesající populace, kriticky ohrožený
Rod: Diceros
- nosorožec dvourohý (Diceros bicornis) – 3 142 dospělých jedinců, stoupající populace, kriticky ohrožený
Rod: Dicerorhinus
- nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) – 30 dospělých jedinců, klesající populace, kriticky ohrožený
Rod: Rhinoceros
- nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) – 18 dospělých jedinců, stabilní populace, kriticky ohrožený
- nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) – 2 100–2 200 dospělých jedinců, stoupající populace, zranitelný
Vyhynulé druhy
Rod: Coelodonta
- † nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis)
Rod: Elasmotherium
- † nosorožec jednorohý (Elasmotherium)
Odkazy
Reference
- SOCHA, Vladimír. Jak rychlý je ve skutečnosti slon. OSEL.cz [online]. 17. června 2021. Dostupné online. (česky)
- Jak to, že je ve 21. století možné objevit šestého nosorožce světa?. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nosorožcovití na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo nosorožec ve Wikislovníku
- Taxon Rhinocerotidae ve Wikidruzích