Rhamphorhynchus

Rhamphorhynchus („zobákovitá čelist“) je vyhynulým rodem ramforynchoidního ptakoještěra, žijícího v období svrchní jury (asi před 151 až 148 miliony let) na území dnešního Německa. Jeho zkameněliny jsou známé ze svrchnojurských sedimentů bavorského Solnhofenu. Mohl se však vyskytovat také na území dnešní Tanzanie, Španělska a Anglie.

Rhamphorhynchus
Stratigrafický výskyt: Kimmeridž (svrchní jura), před 151-148 mil. let
Kostra druhu R. muensteri
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádRhamphorhynchoidea
ČeleďRhamphorhynchidae
PodčeleďRhamphorhynchinae
RodRhamphorhynchus
Meyer, 1846
Binomické jméno
Rhamphorhynchus muensteri
Goldfuss, 1831; původně Ornithocephalus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Na rozdíl od pterodaktyloidů měl tento ptakoještěr dlouhý ocas, vyztužený ligamenty a zakončený výrazným „kormidlem“ v podobě kosočtverečného rozšíření konce ocasu. Jeho zobák byl prohnutý směrem nahoru a obsahoval množství jehličkovitých ostrých zubů, směrovaných dopředu. Pravděpodobně se živil zejména rybami a hmyzem. K lovu ryb byl velmi dobře adaptován, protože jeho zuby tvarově odpovídaly oštěpům, využívaným k lovu ryb dnešními indiánskými kmeny z oblastí Amazonie.[1]

Vědecká studie z roku 2020 dokládá, že ramforynchové se přednostně živili měkkotělými vodními hlavonožci, například sépiemi a olihněmi.[2]

Další nová studie z roku 2020 se soustředila na ontogenezi (individuální vývoj) ramforynchů. Z výzkumu tělesných proporcí mláďat těchto ptakoještěrů vyplývá, že již velmi mladí jedinci byli nejspíš schopni aktivního letu.[3][4]

Velikost a vzezření

Většina exemplářů je velmi malých (v rozpětí křídel obvykle několik decimetrů), největší známý exemplář však dosahuje v rozpětí křídel 181 cm a délky těla 126 cm. V roce 2015 byla publikována vědecká studie, která dokládá objev měkkých tkání, obsahu žaludku a koprolitu (fosilního trusu) u jednoho exempláře.[5]

Historie

Historie popisu a poznávání tohoto rodu je velmi komplexní a složitá. Zkameněliny byly známé již od počátku 19. století (nejpozději rok 1825). Tento rod byl pak popsán již v roce 1831 jako Ornithocephalus Goldfussem, teprve v roce 1846 však paleontolog Meyer stanovil nový rod Rhamphorhynchus.

Reference
  1. Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 285).
  2. R. Hoffmann, J. Bestwick, G. Berndt, R. Berndt, D. Fuchs & C. Klug (2020). Pterosaurs ate soft-bodied cephalopods (Coleoidea). Scientific Reports, 10, Article number: 1230. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-57731-2
  3. David W. E. Hone, John M. Ratcliffe, Daniel K. Riskin, John W. Hermanson & Robert R. Reisz (2020). Unique near isometric ontogeny in the pterosaur Rhamphorhynchus suggests hatchlings could fly. Lethaia. doi: https://doi.org/10.1111/let.12391
  4. https://archosaurmusings.wordpress.com/2020/07/08/how-to-grow-your-dragon-pterosaur-onotgeny/
  5. http://peerj.com/articles/1191/

Literatura
  • Goldfuss, G. A. (1831). „Beiträge zur Kenntnis verschiedener Reptilien der Vorwelt“, Nova acta Academiae Caesareae Leopoldino-Carolinae Germanicae Naturae Curiosorum, 15: 61–128.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.