Retenční nádrž Kotlářka

Retenční nádrž Kotlářka je vodní nádrž o ploše 0,6 ha[4] nacházející se při Plzeňské ulici v Praze 5 - Košířích[5] na severním okraji lesoparku Cibulka, poblíž tramvajové zastávky Poštovka.[6] Rybník Kotlářka[3] (s malým „ptačím“ ostrůvkem v západní části[4]) byl vybudován na Motolském potoce při jeho soutoku s Cibuleckým potokem v prostoru mezi severní hranou areálu Cibulka a Plzeňskou třídou,[4] přibližně 350 metrů jižním směrem od bývalé viniční usedlosti Kotlářka, odtud bylo odvozeno i jeho „neoficiální“ (lidové) označení „Kotlářka na Cibulce“.[7][pozn. 1]

Retenční nádrž Kotlářka
Celkový pohled, v popředí „ptačí“ ostrov (jaro 2021)
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 5
Katastrální územíKošíře
RN Kotlářka
Retenční nádrž Kotlářka na mapě Prahy
Zeměpisné souřadnice50°4′6″ s. š., 14°21′19″ v. d.
Rozměry
Rok80. léta 20. století (suchá RN Homolka); 2017 (RN Kotlářka)
Rozloha5 864 m2
Délka142 m[1]
Šířka102 m[1]
Objem4 219 m3
Parametry – hráz
Hrázsypaná zemní
Délka108[2] m
Výška2,6[2][3] m
Ostatní
Typretenční nádrž (RN)
Nadm. výška250[1] m n. m.
Přítok vodyMotolský potok, potok Cibulka[1]
Odtok vodyMotolský potok
Přístupnáano
Ostrovy1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Suchá nádrž Homolka

V 80. letech 20. století byla v této části pražského území (tj. v místě nynějšího rybníku Kotlářka) zbudována suchá retenční nádrž (RN) Homolka.[3] Tento suchý polder měl sloužit jako tzv. „uklidňovací“ nádrž, jejímž úkolem bylo soustředění povodňových průtoků Motolského potoka[2] ještě před jejich vtokem do tzv. nátokového objektu a pokračováním vody dále do zaklenutí (zavedení do tunelu[5]) s tím, že nátokový objekt sloužil zároveň k záchytu případných povodní unášených splavenin (tzv. lapač splavenin).[3] Lapač splavenin musel být pravidelně čištěn aby se předcházelo případnému zanesení v zaklenuté části.[2] Ocelové česle před vtokem bránily jednak vstupu nepovolaných osob a rovněž zabraňovaly vplutí objemných předmětů, které by mohly v zaklenuté části způsobit překážku.[2] Zemní sypaná hráz suché retenční nádrže byla dlouhá 108 metrů a hráz samotná měla výšku 1,6 metrů.[2] Pro záchyt povodňové vody byla díky svažitému terénu a relativně nízké hrázi[2] využívána jen asi třetina plochy retenční nádrže Homolka a při maximální výšce hladiny tak celé vodní dílo mělo schopnost pojmout jen 4 220 m3.[3] (Plocha hladiny při této kubatuře činila 5 869 m2.[2])

Cibulecký potok

K dalším úpravám v této části pražského území došlo pak v roce 2009, kdy byl (prakticky ale jen v ploše suché retenční nádrže Homolka[2]) revitalizován Cibulecký potok. Ten v této části svého toku protékal původně trubkami (byl tzv. zatrubněn).[3] Revitalizace tohoto vodního prvku přinesla do oblasti několik vodních tůní, provedla rozvolnění stávající zeleně ve prospěch perspektivních mladých dubů[8] a přispěla k dočasnému oživení suché retenční nádrže Homolka.[2]

Stav před revitalizací

Plocha suchého poldru před revitalizací byla zarostlá převážně invazivním trnovníkem akátem a přerušena dvěma odvodňovacími kanály.[8] Koryto Motolského potoka bylo v prostoru suché nádrže napřímeno a opevněno polovegetačními panely.[8]

Organizační a technické zabezpečení

Plán revitalizace v severní části suché nádrže nesl oficiální název „Zajištění stálého nadržení na RN Homolka“, jeho investorem byl Odbor ochrany prostředí MHMP, dodavatelem Lesy hlavního města Prahy – středisko vodní toky (stavbyvedoucí Martin Vaněk) a doba realizace byla plánována na období od března 2015 do listopadu 2015.[8]

Obsah projektu

Projekt počítal s vyhloubením bočního rybníka (s ostrůvkem) s nátokem z Motolského potoka a s vytvořením litorálního pásma o výměře 4 150 m2.[8] Rybník měl částečně zasahovat i do koryta Motolského potoka, které se mělo v rámci celého projektu přeložit, mělo být mělčí a opevněno balvanitou rovnaninou.[8] Pro vypouštění měl sloužit kamenem obložený betonový požerák.[8] Bezpečnostní přeliv z kamenné dlažby měl sloužit pro případ povodní.[8] Hráz mezi rybníkem a potokem měla být opevněna kamenným pohozem.[8] Podél potoka měla být vybudována nová mlatová cesta.[8]

Plánované charakteristiky nové nádrže
  • typ nádrže: boční[8]
  • vodní tok: Motolský potok[8]
  • plocha hladiny: 4 150 m2 (z toho plocha mokřadu: 700 m2)[8]
  • plocha zátopy při maximální výšce hladiny: 4 280 m2[8]
  • plocha ostrova: 45 m2[8]
  • nový provozní objem nádrže: 5 350 m3[8]
  • nový retenční objem nádrže: 870 m3[8]
  • nový celkový maximální objem vody: 6 220 m3.[8]

Výstavba RN Kotlářka

Nedostatečná absorpční kapacita suché nádrže Homolka vedla v roce 2016[6] k rozhodnutí vybudovat retenční nádrž se stálým nadržením vody (tedy se stálou vodní hladinou[7]).[3][pozn. 2]

Výstavbu rybníku Kotlářka v místě suché retenční nádrže Homolka zkomplikovaly především až 3 metry „mocné“ vrstvy historických navážek nejrůznějšího stavebního odpadu, jimiž bylo v místě budoucí retenční nádrže údolí Motolského potoka v minulosti postupně zavezeno.[3] Původní projektová dokumentace s odstraněním takovýchto navážek nepočítala, navážky bylo nutno odbagrovat až k nepropustnému podloží a v tomto duchu musel být prvotní projekt nádrže přepracován, což nakonec pozitivně vedlo k mírnému zvětšení vodní plochy výsledné stavby a též k prodloužení otevřeného koryta Motolského potoka pod zalesněným svahem Cibulky o téměř 300 metrů.[3][5]

K zatěsnění rybníka proti průsakům byla použita jílovitá zemina, břehy byly opevněny kamenným pohozem.[3] K vyšší míře protipovodňové ochrany přispělo i zvýšení původní hráze o 1 metr.[3] Hráz byla obložena kamennou dlažbou a všechny betonové konstrukce byly z viditelných (pohledových) stran rovněž obloženy kamenem.[3] V místě, kde se u původní suché retenční nádrže Homolka nacházel vtok do zatrubněné části Motolského potoka, byl zbudován bezpečnostní přeliv a vypouštěcí zařízení.[3] Jednotvárnost vodní plochy byla v západní části rybníka záměrně opticky narušena zbudováním malého „ptačího“ ostrůvku (bezpečné útočiště pro vodní ptáky, kachny a lysky[5]).[3] Výsadba nových stromů na levém břehu retenční nádrže Kotlářka, dubové aleje na hrázi a mokřadní vegetace podél břehů tak doplnila revitalizaci této lokality.[3] Přírodní charakter celé lokality v bezprostřední blízkosti retenční nádrže Kotlářka dotváří i mělké tůně.[6] Jejich přítomnost je důležitá pro podporu života obojživelníků a bezobratlých živočichů[6]

Vegetace

Péči o vegetaci v této oblasti je věnována od roku 2005 pozornost s cílem redukce náletových dřevin, zachování stávajících cenných dřevin (duby, javory, olše a střemchy) a vybudování travnatých ploch (oživených roztroušenými skupinkami hodnotných dřevin) kolem celého rybníka Kotlářka.[3][2]

Mrtvé dřevo

Pod hladinu rybníka bylo umístěno tzv. mrtvé dřevo (dřevěné skulptury zatížené kameny proti vynoření), jenž má sloužit jako úkryty pro ryby a jiné vodní živočichy.[3] Jako dřevní hmota pro tyto „podvodní objekty“ posloužily části stromů, které musely být během budování retenční nádrže v jejím okolí poraženy.[3]

Dělba práce a údržba RN

Stavební práce na retenční nádrži a v jejím okolí byly řízeny odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy a podle projektu Ing. Milana Jíchy je provedla organizace Lesy hlavního města Prahy.[3] Za zbudování nádrže Kotlářka zaplatila Praha přes osm milionů korun (byly použity finanční prostředky odboru ochrany životného prostředí[7]).[5] Nádrž je pronajata rybářskému svazu.[5]

Na rybníce Kotlářka je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů rybníka, pravidelné čištění česlí vtokového objektu i nezbytná údržba zeleně a případný úklid.[3]

Chov ryb a rybaření

Retenční nádrž Kotlářka je využívána jako sportovní rybářský mimopstruhový[9] revír.[3] Rybník Kotlářka je obhospodařován Českým rybářským svazem (územním svazem města Prahy)[9] a je nasazován dvakrát do roka (zarybňování tržními kapry, amury a líny[5]).[3] Celoročně jsou zde chráněny dravé ryby (štika, candát, sumec, bolen);[9] je zakázáno lovit ryby z hlavní hráze a při rybaření se nesmí používat lov přívlačí ani lov na živou (či mrtvou) rybku (nebo její části).[3][9] V revíru platí mimopstruhové povolenky pražská, celosvazová a celorepubliková.[5]

Motolský potok pod nádrží

V hrázi RN Kotlářka začíná fakticky zaklenutá část Motolského potoka, jehož voda se v současnosti (rok 2021) vlévá přímo do Vltavy.[4] Kromě přímého odtoku vody z rybníku Kotlářka vytéká z retenční nádrže ještě i povrchový tok, jehož mělké koryto bylo vytvořeno v roce 2019, podle projektu je dlouhé 280 metrů a vine se těsně při patě svahu Cibulky.[4] (Tímto korytem ale vede jen malá část vody Motolského potoka.[4])

Technická data

Galerie
  • Retenční nádrž Kotlářka
  • Motolský potok pod mostkem poblíž vtoku do suché retenční nádrže Homolka (rok 2007)
  • „Ptačí“ ostrůvek v západní části rybníka (jaro 2021)
  • Meandrující Cibulecký potok před svým vyústěním do rybníka (jaro 2021)
  • Cibulecký potok ústící do rybníkan (jaro 2021)
  • Technologické (vypouštěcí) zařízení u hráze (jaro 2021)

Odkazy

Poznámky
  1. Retenční nádrž nese oficiální název Kotlářka, avšak na některých mapách je i nadále označována jako Homolka, což je název bývalé suché retenční nádrže, která se zde původně nacházela.[4]
  2. Původní úvahy počítaly s obtočnou nádrží, jen na levém břehu Motolského potoka, ale nakonec bylo rozhodnuto vybudovat v letech 2016 až 2017 průtočnou retenční nádrž v celé šíři hlavní hráze.[4]
  3. Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.[10]

Reference
  1. Retenční nádrž Kotlářka; (GPS: 50.0682064N, 14.3554100E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-05]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Kotlářka v Praze 5 – Košířích. Dostupné online.
  2. Text z dnes (rok 2021) již neexistující informační tabule s názvem „Suchá retenční nádrž Homolka“ popisující tuto již zaniklou vodní stavbu. Infotabule (u silnice Nad Hliníkem asi 55 metrů od Plzeňské ulice) byla v roce 2016 na GPS souřadnicích 50.0678431N, 14.3531900E. Na místě této infotabule je dnes (rok 2021) umístěna nová s jiným textem, jenž popisuje v místě se nalézající retenční nádrž Kotlářku v přírodním parku Košíře–Motol.
  3. Retenční nádrž Kotlářka (RN Kotlářka) [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
  4. KOTLÁŘKA k.ú. Košíře (Pražská plošina / Praha) [online]. Web Mistopis EU [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
  5. FEFÍK. V Motole se letos objevil krásný rybníček. Nejvíc si ho užijí pražští rybáři [online]. Web Nas region cz, 2018-11-09 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
  6. SCHLITZOVÁ, Jana. Kotlářka – vodní nádrž [online]. Web Kam se vydat cz [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
  7. V Praze napustili nový rybník Kotlářka [online]. Web Naše voda cz [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
  8. Text z dnes (rok 2021) již neexistující informační tabule s názvem „Revitalizace suché nádrže Homolka“ úpravy této již zaniklé vodní stavby. Infotabule (u silnice Nad Hliníkem asi 55 metrů od Plzeňské ulice) byla v roce 2016 na GPS souřadnicích 50.0678739N, 14.3533019E.
  9. RN Kotlářka (GPS: 50°4'5.561"N, 14°21'22.177"E) [online]. Web Vranka cz [cit. 2021-04-05]. Správce: ÚS města Prahy; Číslo: 401205; Charakter vody: Mimopstruhová; Využití: Sportovní. Dostupné online.
  10. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Retenční nádrž Kotlářka na Wikimedia Commons

  • Retenční nádrž Kotlářka; (GPS: 50.0682064N, 14.3554100E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-05]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Kotlářka v Praze 5 – Košířích. Dostupné online.
  • Rybník – Retenční nádrž Kotlářka (GPS: 50.0679079, 14.3541178) [online]. Web Maps123.net [cit. 2021-04-05]. ČETNÉ FOTOGRAFIE; Adresa: Plzeňská, 150 00 Praha 5-Košíře, Česko; Komponovaný kód: 3993+5J Prague-Prague 5, Czechia. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.