Smažení

Smažení je tepelná úprava pokrmu, při které se pevné kusy polotovaru (masa, masa obaleného v těstíčku, brambor, zeleniny apod.) ponechají po dobu až 15 minut na pánvi v oleji o teplotě značně vyšší (přes 200 °C), než je teplota varu vody. Během této doby je zpravidla potřeba je několikrát obrátit. Tím se pokrmy připraví rychleji než vařením. Aby nedocházelo k připalování při vysoké teplotě, ale přitom byl pokrm dostatečně tepelně upraven i uvnitř, je nutné smažit pouze tenké plátky.

Smažení kuřecích řízků

Zvláštní formou smažení je fritování, při kterém jsou pevné kusy polotovaru do nádoby s olejem zcela ponořeny a obvykle leží na zvláštním sítku – z praktických důvodů.

Zdraví

Některé druhy jídla připravované tímto způsobem mohou představovat velmi nezdravou stravu, vedoucí k obezitě a celulitidě a dalším zdravotním problémům a rizikům.[1]

Vědci z Technické univerzity v Mnichově poprvé prokázali přítomnost rakovinotvorné látky – glycidamidu – ve smažených hranolcích a chipsech.[2] Glycidamid je látka, jež vzniká při zahřívání produktů z brambor, a je daleko nebezpečnější než v hranolcích v květnu 2002 objevený akrylamid.[2]

Glycidamid byl při tomto testu prokázán ve výrobcích ve velmi malém množství, od 0,3 do 1,5 mikrogramu na kilogram v deseti vzorcích bramborových lupínků a ve třech druzích hranolků.[2]

Glycidamid i akrylamid se uvolňují ve vysokých teplotách při tepelném zpracování bramborových produktů.[2] K tomu dochází při 120 stupních Celsia. Daleko více nebezpečné látky vznikají při teplotách nad 180 stupňů Celsia.[2]

Odkazy

Reference
  1. www.bourek.cz [online]. [cit. 2008-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-29.
  2. http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/nebezpecne-hranolky_76267.html

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.