Relativní permitivita
Relativní permitivita (dříve dielektrická konstanta) je v elektrotechnice bezrozměrná veličina vyjadřující podíl absolutní permitivity daného materiálu a permitivity vakua. Relativní permitivita je tedy látková konstanta, která vyjadřuje, kolikrát se elektrická síla zmenší v případě, že tělesa s elektrickým nábojem jsou místo ve vakuu umístěna v látkovém prostředí (též kolikrát se zvětší kapacita kondenzátoru, umístí-li se mezi elektrody dielektrikum).
Charakteristika
Materiál | εr |
---|---|
vzduch | 1,00054 |
polystyren | 2,6 |
papír | 3,5 |
porcelán | 6,5 |
slída | 7,0 |
sklo | 7,6 |
křemík | 12 |
voda | 80 |
speciální keramické mat. pro kondenzátory | až 105 |
Hodnota relativní permitivity závisí na vlastnostech daného materiálu – jde tedy o materiálovou konstantu. Její hodnota hodnoty závisí na teplotě a přesném složení látky. Relativní permitivita je bezrozměrná veličina a je vyjádřena vztahem:
Permitivita , kterou lze vyjádřit jako bývá také označována jako absolutní permitivita daného materiálu. Absolutní permitivita nahrazuje permitivitu vakua ve všech elektrostatických rovnicích, jestliže prostor je místo vakua vyplněn dielektrikem.