Rekvizita

Rekvizita (z latinského requisitum – potřebná věc) je předmět, který používá herec k rozvíjení své herecké akce. Na rozdíl od kulisy s rekvizitou přichází přímo do styku, dochází k interakci mezi hercem a předmětem. Rekvizitou může být například talíř s jídlem a příbor, jí-li z něj herec během svého vystoupení. Stejně tak ale rekvizitou mohou být předměty abstraktní, například míčky užívané při žonglování.

Období

Nejdříve známé použití termínu “vlastnosti” v angličtině odkazovat se na příslušenství jeviště je v 1425 CE hře etiky, Hrad vytrvalosti.[1]

Oxford English Dictionary nachází první použití „rekvizit“ v roce 1841, zatímco singulární forma „rekvizity“ se objevila v roce 1911.[2]

Během renesance v Evropě fungovaly malé herecké soubory jako družstva, sdružovaly zdroje a rozdělovaly jakýkoli příjem. Mnoho umělců poskytlo své vlastní kostýmy, ale další položky, jako jsou jevištní zbraně nebo nábytek, mohly být získány speciálně a považovány za „majetek společnosti“.[3]

Někteří naznačují, že tento termín pochází z myšlenky, že objekty na jevišti nebo na obrazovce „patří“ tomu, kdo je na jevišti použije.[4]

Rozdělení rekvizit

Rekvizity se dělí do pěti skupin:

  • výpravné – tyto rekvizity se nepohybují, např. nábytek
  • hrací – tyto rekvizity se přímo účastní akce, např. puška, nůž
  • osobní – tyto rekvizity patří herci v době natáčení, např. brýle
  • živé – živá zvířata
  • spotřební – tyto rekvizity jsou při natáčení znehodnoceny, např. jídlo.

Rekvizity ve filmu

U filmu hlídá správné umístění předmětů a jejich pohyb po prostoru člověk označovaný funkcí skript.

Rekvizity v divadle

V divadle v přípravné fázi má na starosti výrobu rekvizit rekvizitář. Během představení pak jejich rozmístění na jevišti kontroluje inspicient.

Dělí se do tří skupin:

1.reálná

2.zástupná

3.imaginární

Rekvizity ve webovém designu

Ve webovém designu se rekvizitou rozumí výhradně pohyblivý prvek, pohyblivá postava či pohyblivý charakter. Ve webovém designu rekvizitou v žádném případě nemohou být statické objekty a to ani tehdy, pokud je k nim vázán prolink. Cokoliv, co není pohyblivé, se ve webovém designu nazývá pozadím.

Reference
  1. HART, Eric. The Prop Building Guidebook. dx.doi.org. 2013-02-11. Dostupné online [cit. 2022-04-04]. DOI 10.4324/9780240823584.
  2. YAMEY, Basil S. Double-entry Bookkeeping. Basingstoke: Palgrave Macmillan Dostupné online.
  3. WARD, Ralph L.; PARTRIDGE, Eric. Origins: A Short Etymological Dictionary of Modern English. The Classical World. 1959, roč. 52, čís. 8, s. 262. Dostupné online [cit. 2022-04-04]. ISSN 0009-8418. DOI 10.2307/4344212.
  4. MOTLEY. Theatre props. 1st U.S. ed. vyd. New York: Drama Book Specialists/Publishers 128 s. Dostupné online. ISBN 0-910482-66-7, ISBN 978-0-910482-66-0. OCLC 1255090

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.