Rejchan

Nachází se v nadmořské výšce 380 metrů na severozápadním okraji hornatiny Samařska, cca 5 kilometrů jihozápadně od města Umm al-Fachm, cca 77 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 55 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu.

Vesnice je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí lokální silnice číslo 596, která vede jednak k jihu, k izraelským osadám hlouběji ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu (Chermeš, Mevo Dotan), jednak k severu, kde propojuje jednotlivá izraelská sídla v tomto regionu. Rejchan je součástí územně souvislé oblasti Západního břehu Jordánu osídlené většinou Izraelci. Tato skupina osad se nazývá Guš Šaked (Blok Šaked) a její součástí jsou dále vesnice Šaked, Tel Menaše a Chinanit. Kromě vesnice Umm ar-Rihan a města Barta'a tu nejsou žádná palestinská sídla a oproti vnitrozemí Západního břehu Jordánu je tento blok ohraničen pomocí Izraelské bezpečnostní bariéry.

Vesnice Rejchan byla založena roku 1977.[3] Vznikla po rozhodnutí izraelské vlády z 19. dubna 1977, kterým se povoluje zřízení sídla (nazývaného tehdy pracovně Mej Ami Bet). Zřízena pak byla v srpnu 1977. Šlo zatím o osadu typu nachal, tedy kombinované vojenské a civilní osídlení. 21. května 1978 izraelská vláda rozhodla o převodu osady Nachal Rejchan (Nahal Reihan) na ryze civilní. To bylo realizováno v červnu 1979. Podrobný územní plán obce počítal s výhledovou výstavbou 159 bytových jednotek, z nichž zatím postaveno cca 50. Osadníky v obci Rejchan byli sekulární aktivisté napojení na levicovou Izraelskou stranu práce.[2] Podle jiného zdroje se na vzniku osady podíleli členové mládežnického hnutí ha-No'ar ha-cijoni.[4]

V obci fungují předškolní zařízení péče o děti. Rejchan má částečně zemědělský charakter. Funguje zde i ekologická farma.[5] Severně od osady se rozkládá přírodní rezervace s pahorky porostlými lesem.[6] Jde o jeden z mála původních lesních porostů v oblasti Samařska. Rezervace tu byla vyhlášena již v dobách britského mandátu nad Palestinou. V obci byla nedávno dokončena výstavba synagogy. Funguje zde i veřejná knihovna.[5]

Počátkem 21. století byla obec spolu s celým okolním blokem izraelských osad zahrnuta do izraelské bezpečnostní bariéry. Takto vzniklý blok sousedí se Zelenou linií a je fakticky připojen k Izraeli.[7]

Obyvatelstvo mošavu je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[8] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 183 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace klesla o 1,1 %.[1] V budoucnu se počítá s nárůstem počtu obyvatel ze současných 60 na 200 rodin.[5]