Přelidnění

Termín přelidnění (nebo překročení limitů lidské populace) označuje takový stav lidské populace, kdy je příliš velká na to, aby byla dlouhodobě udržitelná v daném prostředí. Tento termín je většinou používán v kontextu světové populace, ale může se týkat i regionů. Růst lidské populace byl od 19. století exponenciální kvůli technologickým změnám, které snížily úmrtnost. Toto téma je často diskutováno v souvislosti s dalšími populačními obavami, jako je demografický tlak, vylidňování, ekologický nebo společenský kolaps a vyhynutí člověka.

V některých zemích (např. Indie) přibývá ve městech obyvatelstva tak rychle, že stávající infrastruktura nedostačuje a lidé si staví vlastní nuzná obydlí hned za stávající zástavbou. Rychlý růst obyvatelstva zde posiluje ještě prudká a živelná urbanizace

Celkový počet obyvatel Země v čase

Tempo růstu od roku 1950 (červeně) a prognóza budoucího růstu (modře)

Přelidnění jako vědecký problém popularizoval Paul Ehrlich ve své knize Populační bomba. Ehrlich popisuje přelidnění jako funkci nadměrné spotřeby[1] a tvrdí, že přelidnění by mělo být definováno vyčerpáním neobnovitelných zdrojů. Podle této definice lze přelidnění omezit změnou životního stylu tak, že přelidněná oblast již nebude přelidněna bez jakéhokoli snížení počtu obyvatel, nebo naopak.[2][3][4] Zastánci teorie přelidnění tvrdí, že současné problémy životního prostředí způsobené člověkem (jako je globální oteplování a ztráta biologické rozmanitosti) jsou známkami toho, že lidská světová populace je ve stavu přelidnění.[5]

Diskuse o přelidnění probíhá podobně jako diskuse malthusiánství a jeho malthusiánské katastrofě[6][7] – hypotetické události, kdy počet obyvatel převýší zemědělskou výrobní kapacitu, což způsobí hladomor či válku o zdroje a následně povede k chudobě a vylidnění. Kritici přelidnění jako přístupu k politice nebo vzdělanosti zdůrazňují, že teorie, že environmentální problémy jsou způsobeny přelidněním, mají tendenci příliš zjednodušovat složité sociální nebo ekonomické systémy, a že vina je přenášena spíše na rozvojové země a chudou populaci než na rozvinuté země, které jsou odpovědné za environmentální problémy, jako je současná změna klimatu a že se jedná o pokračování koloniálních nebo rasistických předsudků.[7][8] To často vede k tomu, že argumenty o přelidnění patří k ústředním prvkům ekofašistických ideologií a rétoriky.[9][10] Další kritici zdůrazňují, že zastánci přelidnění příliš zdůrazňují nedostatek zdrojů a ignorují další procesy, jako jsou technologické inovace.