Rečyca

Rečyca (bělorusky Рэчыца, rusky Речица, Rečica) je město v Bělorusku, na pravém břehu řeky Dněpr. Je administrativním centrem Rečyckého rajónu v Homelské oblasti. V roce 2009 měla 64 731 obyvatel. Nachází se 50 km od města Homelu. Je železniční stanicí na lincí HomelKalinkavičy a silničním uzlem směrem k městům Homel, Kalinkavičy, Světlahorsk, Žlobin, Lojeŭ či Chojniki. Slouží také jako říční přístav.

Rečyca
Рэчыца

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice52°22′21″ s. š., 30°23′17″ v. d.
Nadmořská výška128 m n. m.
StátBělorusko Bělorusko
Rečyca
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel65 561 (2022)[1]
Správa
Oficiální webrechitsa.by
Telefonní předvolba2340
PSČ247500
Označení vozidel3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pojmenování

Podle rozšířeného názoru se místní jméno „Рэчыца“ utvořilo ze stejnojmenné řeky. V té době bylo hydronymum odvozeno od slovanského slova „řeka“ (рака).

Demografie

  • 17. století: 1601 – 2 tis. obyv.
  • 19. století: 1825 – 2 440 obyv.; 1858 – 4 596 obyv.; 1878 – 6 492 obyv.; 1889 – 7 tis. obyv.; 1899 – 9 332 obyv. (4 620 mužů a 4 712 žen), z nich bylo pravoslavných 37 %, Židů 59 % a jiné víry okolo 4 %; většina (89 %) obyvatel byli měšťané;
  • 20. století: 1907 – 11 423 obyv.; 1939 – 29,8 tis. obyv.; 1973 – 53,9 tis. obyv.; 1975 – 57,1 tis. obyv.; 1991 – 69,4 tis. obyv.; 1999 – 66,5 tis. obyv.; 2000 – 66,8 tis. obyv.
  • 21. století: 2004 – 66,2 tis. obyv.; 2005 – 65 532 obyv.; 2006 – 65,3 tis. obyv.; 2008 – 65,3 tis. obyv.; 1. leden 2009 – 65,2 tis. obyv.; 2009 – 64 731 tis. obyv. (sčítání lidu).

Rozložení

Plán

Po válce se Rečyca rozvíjela v souladu s rozpracovanými územními plány. Budovy jsou převážně jednopatrové nebo dvoupatrové a třípatrové. Hlavní výstavba bytových důmů se nachází v centru, centrálních čtvrtí a mikrorajónech.

Ulice
Oficiální názevHistorický názevBývalé názvy
Калініна вуліцаАляксандраўская вуліца
Карла Маркса вуліцаМіхайлаўская вуліца
Конева вуліцаКашарская вуліцаrusky: Казарменная улица
Луначарскага вуліцаАндрэеўская вуліца
Мічурына вуліцаВыганная вуліца
Набярэжная вуліцаНабярэжная вуліца
Пралетарская вуліцаШавецкая вуліцаrusky: Сапожницкая улица
Савецкая вуліцаПрабойная вуліцаУсьпенская вуліца (rusky: Успенская улица)
Саборная вуліца (rusky: Соборная улица)
Сыцько вуліцаВакзальная вуліца
Трыфанава вуліцаПаштовая вуліца
Урыцкага вуліцаУладзімерская вуліца
Фрунзэ вуліцаФабрычна-заводзкая вуліца
Цэнтральная плошчаРынак пляцrusky: Базарная площадь
Чапаева вуліцаСямёнаўская вуліца
Чырвонаармейская вуліцаСалдацкая вуліца

Ekonomika

Společnosti zabývající se průmyslovou výrobou

Republikové:

  • РУП «Рэчыцкі мэтызны завод» — vyrábí zámečnické výrobky a uzávěry
  • ААТ «Рэчыцадрэў» — vyrábí překližky, dřevotřísky, dřevo určené pro pily a nábytek
  • ААТ «Рэчыцкі тэкстыль» — největší výrobce textilních výrobků pro domácnosti v Bělorusku, vyrábí široký sortiment textilních výrobků, který zahrnuje ručníky, prostěradla, froté ručníky a župany, ubrusy a osušky, příborové a dekorační komplety, přehozy a dekorační látky, ložní prádlo
  • ПУП «Рэчыцкая швацкая фабрыка» — unitární podnik ААТ «Камінтэрн»
  • ААТ «Рэчыцкі камбінат хлебапрадуктаў» — největší podnik na zpracování obilí, lídr ve výrobě krmiv pro zvířata
  • Філія «Рэчыцкі хлебазавод» — moderní vysokomechanizovaný podnik, sortiment zahrnuje více než 50 druhů chlebů a 40 druhů cukrovinek

Oblastní:

  • Філія «Рэчыцкі вінаробны завод» — výrobce ovocných a hroznových vín
  • ПУП «Рэчыца малако» — zpracování mléka, výroba sýrů, dodávka surovin do jiných závodů, zahraniční obchodní (ekonomické) aktivity, velkoobchod, maloobchodě v oblasti mléčných výrobků, je součástí ААТ «Малочныя прадукты»
  • ААТ «Речыцаабутак» — výroba a opravy obuvi
  • ААТ «Рэчыцкі завод „Тэрмапласт“» — vyrábí polyetylenové trubky různých průměrů od 20 do 200 mm a pro různé účely, výrobky průmyslové a národní spotřeby

Reference

  1. The population as of January 1, 2022 and the average annual population for 2021 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2022. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.