Rapšach

Vesnice městského typu Rapšach byla založena ve 12. století. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1338. Nejdříve patřila k panství Litschau, od 15. století, kdy zde bylo patnáct usedlíků, patřila k panství Heidenreichstein, v roce 1868, po zřízení okresu Schrems v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousko, byla do něho začleněna. Od roku 1920 patřil Rapšach do českého okresu Třeboň. Následovalo české osidlování. Jako výraz díku západním mocnostem byly po hlavním britském městě pojmenovány dvě nedaleké osady Malý a Velký Londýn. Před rokem 1938 v Rapšachu žilo 2 200 obyvatel, převážně českých. Po Mnichovské dohodě byl Rapšach připojen k Německu a české obyvatelstvo odcházelo, začali převažovat Němci. Ti museli však odejít po válce, z Rapšachu bylo vyhnáno na 800 lidí německé národnosti. Návrat původního obyvatelstva a další osidlování českým a slovenským obyvatelstvem bylo jen pozvolné. Po vzniku Pohraniční stráže v roce 1951 bylo okolí Rapšachu v hraničním pásmu, oddělené ploty s ostnatým drátem, což komplikovalo život jak domácímu obyvatelstvu, tak především příchozím návštěvníkům.

V roce 1952 byla z příkazu ministerstva vnitra přesídlena do vnitrozemí z důvodů ostrahy státní hranice téměř celá obec, s výjimkou šesti rodin. Přicházeli noví osídlenci, nejprve z Pacovska a Pelhřimovska, později z jižní Moravy a ze Slovenska. Obec se však postupně téměř vylidnila.

Podél severní hranice katastrálního území protéká řeka Dračice. Na jejím levém břehu se severně od vesnice nachází přírodní památka Pískovna u Dračice.

Obec Rapšach se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálnch územích.

• Rapšach – součástí jsou i osady Spáleniště, Malý Londýn a Velký Londýn. Součástí katastrálního území je i zrušené katastrální území zaniklé obce Kunšachu.
• Nová Ves u Klikova – zaniklé sídlo

Přestože Rapšach býval hustě obydlen, nikdy zde nebylo mnoho pracovních příležitostí. Větší zemědělci, kteří zde kdysi byli, málo úrodné písčité pozemky rozdělili mezi své početné potomstvo, které je dělilo dále, takže na počátku 20. století zde nebyli žádní větší vlastníci půdy. Lidé proto za prací odjížděli do měst, hlavně do Vídně. Rapšach také daleko široko proslul jako obec košíkářů, opálkářů a hrnčířů. Po roce 1920 bylo zřízeno pastvinářské družstvo. Koncem 50. let rozhodly politické orgány, že neúrodná půda u Rapšachu bude zúrodněna a z Rapšachu se stane "vzorová pohraniční obec" s centrem zemědělské velkovýroby. Miliony korun byly utopeny v meliorovaných pozemcích, které dnes opět slouží pouze jako pastviny, po socialistické velkovýrobě zůstaly vesnické panelové domy a chátrající objekty. Mimo keramické dílny v současnosti v Rapšachu mají význam aktivity v cestovním ruchu, hotel, penziony, sportoviště, rovinné cyklistické trasy.

• Kostel svatého Zikmunda
• Budova základní školy z roku 1925

• 
  Pomník
• 
  Hřbitov
• 
  Náves
• 
  Zvláštní škola
• 
  Část návsi

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rapšach na Wikimedia Commons
• Rapšach v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)