Skokan hnědý

Protože je skokan hnědý ve svém vnějším vzhledu velmi variabilní, byly popsány různé varianty/poddruhy.

• R. t. temporaria – skokan hnědý severní. Obývá téměř celou distribuční oblast. Vyskytuje se na území Slovenska.[6]

Mezi izolované poddruhy (hlavně jihozápadní část areálu rozšíření), které vznikly geografickou izolací v horských oblastech s klimatickými výkyvy, patří:

• R. t. honnorati – populace v Alpách, Francie[7]
• R. t. parvipalmata – sever Pyrenejského poloostrova, kromě Pyrenejí[8] (provincie Galicie a Asturie[9]). Má jiné volání pří páření a redukované blány na nohou.[7]
• R. t. canigonensis (synonymum R. t. aragonensis) – populace ve francouzských Pyrenejích.[7]

Mezi sporné poddruhy patří:

• R. t. gasseri je nomen nudum, popis taxonu nebyl nikdy publikovaný.[9]

Dospělý skokan má délku těla od 6 do 9 cm[10] (jiný zdroj od 8 do 10 cm[11]), hřbet a boky mohou být od olivově zelené[12] do šedohnědé, hnědé, olivově hnědé, šedé, nažloutlé a červenohnědé.[13] Může však pokožku zesvětlit nebo ztmavnout a přizpůsobit se okolí.[12] Pokud se nachází ve vodě s vysokým obsahem železa, může být červený. Někteří jedinci mají i neobvyklé zbarvení – ve Skotsku se našli černí i červení jedinci a nalezeni byli se i albíni se žlutou kůží a červenýma očima.[12] Během období páření se barva samců obvykle změní do šedé.[12] Průměrná hmotnost dosahuje 22,7 g; samice je obvykle o něco větší než samec. V přírodě se dožívá maximálně 8 let,[12] v zajetí to může být až 18 let.[14]

Hlava je krátká a zaoblená. Boky, končetiny a hřbet pokrývají nepravidelné tmavé skvrny[12], obvykle mají tmavou skvrnu za okem.[13] Všeobecně nemá skokan hnědý na středu hřbetu pruh, pokud ho má, je poměrně slabý.[13] Vzhledem podobný skokan ostronosý, který má ve středu zad pruh, se snadno od skokana hnědého odlišuje. Podbřišek je bílé nebo žluté barvy (příležitostně více oranžové u samic) a může být hnědě flekatý nebo oranžově flekatý.[12] Oči jsou hnědé s transparentními vodorovnými zornicemi, skokani ostronosí mají průhledná vnitřní víčka na ochranu očí, zatímco jsou pod vodou.[12] Přestože má skokan hnědý delší zadní končetiny než ropucha obecná, jsou kratší než končetiny skokana štíhlého, se kterým sdílí část svého rozšíření. Delší zadní končetiny a jemnější zbarvení skokana štíhlého jsou hlavními rysy, kterými se liší. Samci mají přední končetiny mnohem silnější, což je způsobeno reprodukčním chováním (samec drží samici v poloze amplexus).

Oblastí výskytu je Evropa kromě nejjižnějších částí, v ČR žije na celém území.[15] Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.[5]

Skokani hnědí se vyskytují do nadmořské výšky asi 2500 m. Na prostředí nemají zvláštní nároky, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.[5]

Skokan hnědý v trávě

Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí.[5] Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši.[16] Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm), nebo nezamrzajících úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, když začíná odtávat led.[5][16]