Ramat ha-Šofet

Leží v nadmořské výšce 245 metrů, v horách Ramat Menaše, cca 16 kilometrů východně od břehů Středozemního moře. Je situována v zemědělsky využívané a jen z menší části zalesněné pahorkatině, která se východně od vesnice svažuje do Jizre'elského údolí. Severně od vesnice vede vádí Nachal ha-Šofet. Západně od obce začínají vádí Nachal Šelef a Nachal Menaše.

Obec se nachází cca 66 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 23 kilometrů jihojihovýchodně od centra Haify. Ramat ha-Šofet obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Oblast vádí Ara, kterou obývají izraelští Arabové, leží cca 7 kilometrů jižním směrem. Hřbet horského masivu Karmel, na kterém stojí drúzská sídla, se nachází 7 kilometrů severně odtud.

Obec Ramat ha-Šofet je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 672, jež sem odbočuje z dálnice číslo 70 a vede pak k jihu, přičemž propojuje všechny vesnice v masivu Ramat Menaše. Spojení k východu, do Jizre'elského údolí, zajišťuje lokální silnice číslo 6953.

Kibuc Ramat ha-Šofet byl založen roku 1941.[2] Jeho zakladateli byla skupina Židů původem z Polska, Litvy, Maďarska a Bulharska, kteří byli napojeni na levicové hnutí ha-Šomer ha-ca'ir. Před tím, než 2. listopadu 1941 osadníci založili kibuc Ramat ha-Šofet, šlo o dvě samostatné osadnické skupiny, z nichž jedna se připravovala v Rechovot a druhá v Ra'ananě. Kibuc byl pojmenován podle Juliana Macka - amerického právníka židovského původu, který byl předákem židovských organizací v USA.[3][4]

Zpočátku se obyvatelstvo zabývalo zemědělstvím a udržovalo přátelské vztahy s obyvateli nedaleké arabské vesnice.[3] Tato arabská vesnice stála až do roku 1948 cca 1 kilometr severozápadně od kibucu a nazývala se al-Rihanija. Stála v ní mešita. Roku 1888 byla v Rihaniji otevřena základní chlapecká škola, později v době britského mandátu ale zrušená. V roce 1931 v této arabské obci žilo 293 lidí a stálo tu 55 domů. Během války za nezávislost byl zdejší region dobyt izraelskými silami a důsledku toho skončilo i místní arabské osídlení. Zástavba vesnice Rihanija pak byla zbořena.[5]

Koncem 40. let 20. století měl kibuc Ramat ha-Šofet rozlohu katastrálního území 4 544 dunamů (4,544 kilometrů čtverečních).[6]

Místní ekonomika je založena na zemědělství, turistickém ruchu a průmyslu. Funguje zde továrna na zpracování plastů a další firma na produkci výrobků ze dřeva.[3] V roce 2003 prošel kibuc privatizací a odměňuje své členy již na individuálním základě, podle odvedené práce.[7]

V obci fungují zařízení předškolní péče. Základní škola je v nedaleké vesnici Ejn ha-Šofet.[7]

Obyvatelstvo kibucu Ramat ha-Šofet je sekulární.[7] Podle údajů z roku 2014 tvořili populaci v Ramat ha-Šofet Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucím počtem obyvatel. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1019 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 1,5 %.[1]