Rahaf Mohammed

Rahaf Mohammedová se narodila 11. března 2000[1]. Její otec je guvernérem města al-Sulaimi v regionu Ha'il[2]. Má devět sourozenců[3].

Uvedla, že jí rodina bránila v získání vzdělání, několik měsíců ji zavírala, vystavovala ji fyzickému a psychickému týrání,[4][5][6] chtěla, aby uzavřela nucený sňatek,[7] a vyhrožovala jí zabitím, protože již nevyznává islám.[8][9] Odpadlictví od islámu je podle saúdskoarabského práva šaría trestným činem, za který hrozí smrt.[10] „S námi – saúdskoarabskými ženami – se zachází jako s otroky. Nemůžeme se rozhodnout ohledně manželství, studia, zaměstnání. Bála jsem se, ale cítila jsem, že musím riskovat svůj život, abych získala svobodu,“ uvedla Rahaf.[4]

Když byla Rahaf Mohammedová s rodinou na dovolené v Kuvajtu, opustila ji a nastoupila na let do thajského Bangkoku. Měla v úmyslu dalším letem pokračovat a požádat o azyl v Austrálii[5]. Bylo jí vydáno turistické vízum,[8] které jí do Austrálie umožňovalo vstup.[5] Její rodina údajně po jejím útěku z Kuvajtu podala zprávu o jejím pohřešování. Po příletu na letiště Suvarnabhumi v Bangkoku ji přivítal úředník saúdského velvyslanectví, který zatajil svou identitu, a řekl jí, že potřebuje její pas, aby jí mohl pomoci získat thajské vízum. S jejím pasem odešel a už se nevrátil. Mohammedová nikdy neměla v úmyslu opustit tranzitní prostor letiště,[9][10] a proto thajské vízum nepotřebovala.

Thajské úřady ji zadržely v tranzitním hotelu Miracle[11] v areálu letiště.[9][12]

Mohammedová si založila účet na Twitteru, který se stal rychle populární díky reakcím mezinárodního právníka Mahmúda Refaata, který svým zásahem změnil situaci a zachránil Rahaf před možnou deportací.[13] V sérii příspěvků uvedla, že se zřekla islámu a obává se, že by ji v případě deportace do Saúdské Arábie mohla její rodina zavraždit v rámci tzv. vraždy ze cti.[10][14][9][15] Také uvedla, že se zabarikádovala ve svém hotelovém pokoji, odmítla ho opustit dokud se nesetká se zástupci OSN a nepožádá o status uprchlíka. Zároveň žádala úředníky velvyslanectví různých západních zemí, aby jí pomohli s žádostí o azyl.[5] To vyvolalo celosvětovou podporu, více než půl milionu tweetů použilo hashtag "#SaveRahaf".[16] V jednom tweetu sdílela fotografii svého pasu.[1][10] Australská novinářka ABC Sophie McNeillová přiletěla do Bangkoku, vplížila se do jejího pokoje a zabarikádovala se s Mohammedovou, aby ji ochránila.[17][18] Zabarikádovaná Rahaf také dovolila svému příteli, aby jejím jménem tweetoval.[8][19]

Právníci v Thajsku podali soudní příkaz, který měl zabránit její nucené deportaci.[20][21] Soudní příkaz byl následně zamítnut,[22] ačkoli bylo plánováno odvolání.[23][24] Šéf thajského imigračního oddělení Královské thajské policie Surachate Hakparn následně potvrdil, že úřady v zemi jednaly na příkaz Saúdské Arábie.[25]

Mohammedová měla být násilně repatriována letem do Kuvajtu 7. ledna 2019. Zabarikádovala svůj pokoj, aby zabránila vstupu, přičemž se občas v přímém přenosu snažila přimět letištní personál, aby pokoj opustil. Odmítla však odejít. Po intervenci mezinárodního prominentního právníka Mahmúda Refaata thajská vláda později vydala prohlášení, že ji nedeportuje.[21] François Zimeray, právník vybraný Evropskou saúdskoarabskou organizací pro lidská práva, který Mohammedovou v Bangkoku hájil proti deportaci zpět do Saúdské Arábie, usoudil, že v zabránění její deportace sehrály drtivou roli její tweety. Zimeray uvedl, že postoj thajských úřadů se „během několika minut“ zcela změnil, když si uvědomily sílu mezinárodní podpory pro Rahaf Mohammedovou.[22] Ta v pozdějším rozhovoru prozradila, že napsala dopis na rozloučenou a rozhodla se, že ukončí svůj život, pokud bude nucena vrátit se zpět do Saúdské Arábie.[23]

Mohammedova rodina vydala prohlášení, ve kterém se jí zřekla:
„Jsme rodina [Rahaf] Mohammed al-Qunun v Saúdské Arábii. Zříkáme se takzvané "Rahaf al-Qunun", psychicky labilní dcery, která projevila urážlivé a hanebné chování[23].“

Poté, co se Rahaf dozvěděla o tom, že se od ní její rodina distancuje, rozhodla se vypustit al-Qunun ze svého jména a nadále vystupovat jen jako "Rahaf Mohammed"[33][34].

Abdul-Ilah al-Shuaibi, chargé d'affaires Saúdské Arábie v Bangkoku, byl citován, jak na setkání s thajským imigračním úřadem řekl:
„Když [Rahaf] poprvé přijela do Thajska, založila si nový [twitterový] účet a počet jejích sledujících dosáhl během jednoho dne asi 45 000... Škoda, že jste jí nevzali telefon, bylo by to lepší než [vzít] její pas.[35][18]“

Případ Rahaf byl přirovnáván k případům Diny Ali Lasloomové[9][25][35] a Hakeema al-Araibiho. Stephen Kalin, píšící pro agenturu Reuters, popsal její případ jako spuštění nové fáze saúdské kampaně proti opatrovnictví mužů.[18][36]