Raflézie Arnoldova

Rostlina je známa pouze z ostrovů jihovýchodní Asie, z indonéské Sumatry a indonésko-malajského Bornea. Objevena byla při expedici v roce 1818 na Sumatře a druhové jméno arnoldii dostala na počest indonéského botanika Josepha Arnolda, pocházejícího z tehdejší Nizozemské východní Indie, který při výpravě zemřel. Rodové jméno Rafflesia vzniklo na počest britského státníka Stamforda Rafflese, zakladatele britského Singapuru.[2][4][5][6]

Roste v primárních nebo sekundárních tropických deštných lesích v nadmořské výšce 500 až 1000 m, obvykle při stálé teplotě okolo 25 °C a noční vzdušné vlhkosti blížící ke 100 %. Parazituje na třech druzích liánovité révovité rostliny Tetrastigma, nejčastěji na druhu Tetrastigma leucostaphylum. Rostou rozptýleně a obvykle na těžko dostupných místech.

Raflézie Arnoldova je rostlina bez kořenů, bez listů a nevytváří ani stonek. Z drobného semene, vniklého do poraněného místa v kůře parazitované rostliny vyroste prokaulom, který se přemění v haustoria jež prorůstají do těla hostitelské rostliny (kořene nebo stonku), odkud čerpají vodu i živiny. Od vyrašení k vytvoření květu uplyne 9 až 21 měsíců, po tuto dobu není navenek nic patrného.[2][4][5]

Nejdříve z liány (nejčastěji u země) vyraší kulovité, rezavohnědé poupě kryté šupinovitými listeny, které postupně doroste do velikosti hlávky zelí. Nato se pupen plošně rozvine do kruhového souměrného květu. Nápadné okvětí je tvořeno pěti podlouhlými, hranatými, masitými korunními plátky houbovité struktury, které mají barvu masově červenou s bělavými, bradavičnatými skvrnami. Plátky jsou u báze srostlé do trubky a ve střední části květu tvoří manžetu. Vespod na středu květu je střední sloupek s terčem, nad ním jsou pachové žlázy rozptylující typický zápach. Pod terčem jsou buď tyčinky (pět až více), nebo spodní semeník s vajíčky v mnoha komůrkách tvořených druhotným přepážkami. Květ vytrvá nejvýše 5 dnů.[2][4][5][7]

V průběhu kvetení vydává květ odporný zápach připomínající hnijící maso, který má přilákat opylovače.[8] Nejčetnějšími návštěvníky, a tudíž i opylovači, bývají mouchy nebo brouci hledající mršinu k nakladení vajíček. Tu samozřejmě nenajdou a musí se u samčích rostlin spokojit s lízáním lepkavého pylu, který po přeletu na samičí rostlinu a dalším hledání mršiny předají na blizny semeníku.

Způsob složitého opylování je důvodem, proč jsou rostliny tak vzácné. Musí růst samčí a samičí rostliny blízko sebe, kvést ve stejnou dobu a musí je navštívit hmyz ve správném pořadí a dostatečně obalený pylem. Plod je dužnatá bobule, 12 až 15 cm velká, s několika tisíci velmi malých semen. Bobule žerou drobní savci, kteří semena roznášejí po okolí; případně bobule spadne na zem a stejně jako celý květ se v krátkém čase promění v hustou kaši, která se lepí na nohy procházející zvěři.[2][4][5][7]

Jakkoliv se raflézie Arnoldova vyskytuje vzácně, byly popsány dvě její variety:

• Rafflesia arnoldii var. 'arnoldii' – roste na ostrově Borneo, v malajském Sabahu a Sarawaku a indonéském Západním Kalimantanu,
• Rafflesia arnoldii var. 'atjehensis' (Koord.) Meijer – roste na indonéském ostrově Sumatra a odlišuje se tím, že terč ve středu květu je menší.[9]

Jakkoliv je raflézie Arnoldova vzácná, je zákonem chráněna pouze v Sabahu, kde je také lokalita (Poring Hot Springs), ve které jsou v době jejího kvetení poutače směřující k rostlinám. Jinak obvykle rostou na nepřístupných místech a kvetou v neodhadnutelnou dobu, že je mimo domorodců cizinec ani nenalezne. Jsou však ohrožovány klasickým odlesňováním krajiny i vysekáváním pnoucích se lián s cílem vyššího přírůstku dřeva z „užitečných“ stromů. Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) není dosud hodnocena.[4][5][7]

Domorodí obyvatelé používají květy na urychlení hojení ran. Tato okolnost je vědecky potvrzena, ale dosud není známo, které obsahové látky jsou toho příčinou.[10]

• 
  Květ a nové květní pupeny
• 
  Přezrálý květ

• Obrázky, zvuky či videa k tématu raflézie Arnoldova na Wikimedia Commons
• Taxon Rafflesia arnoldii ve Wikidruzích