Radotín

První historická zmínka dokládající existenci Radotína se nachází v listině českého krále Vladislava II. z rozmezí let 1156–1168, v níž je uvedena zpráva o založení kostela Panny Marie řádu Jana Jeruzalémského na Malé Straně a je zde také připomenut přívoz a brod v Radotíně přes Berounku (v té době však nazývané Mže). Farní kostel sv. Petra a Pavla byl postaven ve 13. století, do současné podoby byl však barokně přestavěn. Poslední úpravy vnějšího vzhledu proběhly v roce 1880, byl však zachován styl poslední velké přestavby z roku 1780.

V průběhu 19. století, zejména pak po zprovoznění železnice roku 1862, se Radotín začal stávat významným průmyslovým střediskem. Vznikla například cementárna a cukrovar, začátkem 20. století pak výrobce vzduchotechniky Janka a továrna na tělocvičné náčiní Vindyš.

Historické budovy radotínské školy roku 1901

15. září roku 1901 byla slavnostně otevřena nová budova školy naproti kostelu.

Bezprostředně po vyhlášení samostatnosti Československé republiky, v pondělí 28. října 1918, byly na náměstí Sv. Petra a Pavla vysazeny tři pamětní lípy, z nichž dvě zde dosud stojí. Na blízké základní škole je umístěna pamětní deska se jmény radotínských legionářů (ruských, italských a francouzských). Na památníku obětem 1. světové války, který se nachází v parku před domem U Koruny jsou pak jména všech padlých vojáků z Radotína a okolí.

Novostavba Masarykovy měšťanské školy byla otevřena k 10. výročí republiky v roce 1928 a výstavná nová Sokolovna roku 1932. Zajímavou stavbou z téhož období je evangelická modlitebna v ulici Na Betonce za tratí s velkým secesním sálem s výbornou akustikou, který je proto rovněž používán k hojně navštěvovaným koncertům radotínské hudební školy (housle, klavír, varhany, flétny, akordeon, kytary i sborový zpěv).

Na přelomu 50. a 60. let vzniklo v Radotíně sídliště, dnes nazývané staré. Roku 1963 byla zbořena stará cementárna v centru obce, která byla ještě před tím nahrazena novou fabrikou v Radotínském údolí.

Roku 1967 byl Radotín povýšen na město a bývalý národní dům U Koruny (č.p.44) přeměněn na kulturní středisko (velký spolkový sál v prvním patře zbudovaný za první republiky je dodnes využíván pro kulturní pořady, např. tradiční předvánoční vystoupení žáků taneční a baletní školy, která zde má své sídlo). Poblíž náměstí Sv. Petra a Pavla byl k padesátému výročí republiky vysazen 26. října 1968 strom republiky (lípa srdčitá), který je zachován včetně pamětního kamene s datováním, v parčíku přímo naproti Úřadu městské části Praha 16. 23. září 1971 byl radotínským MNV schválen současný znak vytvořený téhož roku heraldikem Karlem Liškou.[2]

1. července 1974 byl Radotín připojen k Praze jako součást jejího městského obvodu Praha 5. Roku 1990 se Radotín stal samosprávnou městskou částí Praha-Radotín. 1. července 2001 byla na základě nového statutu hlavního města Prahy městská část pověřena výkonem státní správy pro správní obvod Praha 16 zahrnující též další čtyři městské části. K 1. lednu 2002 městská část získala současný název Praha 16.

Na přelomu 80. a 90. let byla dokončena první etapa výstavby sídliště v centru města, sídliště je dnes nazýváno nové. K uskutečnění dalších etap, kterým měly ustoupit například kino a dům U Koruny již vlivem pádu komunismu nedošlo. Vybudováno bylo rovněž nové obchodní centrum.

Roku 1993 byla rozpadající se pontonová lávka přes Berounku nahrazena novou lávkou, a to podle návrhu architekta Josefa Pleskota. V průběhu 90. let 20. století a v prvním desetiletí 21. století zaznamenal Radotín výrazný rozvoj. Začalo se s výstavbou kanalizace a plynovodu, bylo vybudováno nové zdravotnické středisko a nová cyklostezska. Byl vybudován nový dům s pečovatelskou službou, nová místní knihovna, sportovní hala, došlo k revitalizaci parků a břehu Berounky.

V roce 2015 bylo zprovozněno unikátní přírodní koupaliště Biotop Radotín, roku 2019 pak bazén. O rok později začala první etapa revitalizace středu Radotína, nazývaná Centrum Radotín. V letech 2012-2019 proběhla rozsáhlá rekonstrukce areálu základní školy.

V současnosti je Radotín významným správním, kulturním, společenským, vzdělávacím i sportovním a rekreačním centrem oblasti jihozápadu Prahy a Dolního Poberouní. Je znám rovněž pořádáním nejrůznějších kulturních akcí, jako je například Havelské posvícení či Radotínské burčákobraní.

Pohled na Radotín od Závisti

Nádražní budova Praha-Radotín

Železniční stanice Praha-Radotín leží na železniční trati 171 Praha–Plzeň–Cheb, nejrychlejší spojení s centrem Prahy proto představuje vlaková linka S7 do Prahy hlavního nádraží. Radotínem prochází frekventovaná silnice č. 115 s odbočkami na Lochkov č. 599 a Třebotov č. 101, která spojuje Prahu s obcemi podle Berounky.

Ze Smíchovského nádraží jezdí autobusy MHD, především linka 244. Méně využívané jsou pak linky 120 přes Barrandov a 255 ze Zbraslavi do Stodůlek.

Na Berounce těsně nad soutokem s Vltavou je nákladní přístav. Podle Berounky prochází Radotínem cyklostezka s odbočkou na Zbraslav.Zavěšená lávka přes Berounku u kostela sv. Petra a Pavla, sloužící cyklistům a pěším na cestě k silničce vedoucí ke Zbraslavi, byla při povodni staticky narušena. Zatím je podepřena dvěma rezavějícími ocelovými pilíři, v plánu je však stavba lávky nové.

Místní knihovna Radotín a Gymnázium Oty Pavla

Radotín je znám i jako sídlo mnoha veřejných institucí, většinou zřizovaných místní radnicí. Z kulturních institucí je to Kulturní středisko U Koruny a Kino Radotín, jedno z nejmoderněji vybavených kin v Praze a Místní knihovna Radotín.

Základní škola Praha-Radotín má v současnosti díky své vybavenosti význam přesahující hranice Prahy 16, najdeme zde i další vzdělávací instituce: Základní uměleckou školu Klementa Slavického, Střední odborné učiliště, prestižní Gymnázium Oty Pavla nebo soukromou jazykovou školu Chanell Crossing.

Velmi vyhledávané je areál přírodního koupaliště Biotop Radotín a Bazénu Radotín. V Radotíně dále najdeme například sportovní halu a atletický stadion.

Městská část rovněž provozuje zdravotnické středisko a dva domy s pečovatelskou službou.

V centru Radotína se rovněž nachází největší prodejce cyklistického a lyžařského vybavení v ČR, Ski Bike Centrum Radotín.

První písemná zpráva o radotínské škole pochází již z roku 1715. Tehdy sídlila v někdejší zádušní chalupě poblíž kostela. Roku 1873 se začalo vyučovat v nové školní budově, ve které v současnosti sídlí radnice. I tato budova brzy přestala potřebám školy stačit, a tak byla roku 1901 slavnostně otevřena nová budova obecné školy naproti kostelu, roku 1931 pak zvýšená ještě o patro. V roce 1928 v Radotíně vzikla Masarykova měšťanská škola, z dnešního pohledu odpovídající II. stupni základní školy, otevřená k desátému výročí republiky. Tato budova dnes slouží jako Gymnázium, základní škola jí vyklidila po roce 1969, kdy byly dokončeny nové školní budovy pavilonového typu za hřbitovem.

V letech 2012 až 2019 proběhla rozsáhlá rekonstrukce areálu, během které přibylo několik přístaveb ke školní družině, jídelně a II. stupni, nová multifunkční aula a školní bazén s využitím pro veřejnost. Zakončena byla zvednutím střechy staré budovy z roku 1901 o další patro roku 2019.

Kapacita radotínské základní školy je v současné době 1020 žáků.

Dějiny průmyslu v Radotíně se začaly psát především po roce 1862, kdy sem byla přivedena železnice a obec Radotín se stala industriálním centrem oblasti. Průmyslová výroba se v Radotíně utlumovala především po roce 1963, kdy byla zrušena stará cementárna v centru obce a po roce 1989, kdy se Radotín definitivně přestal orientovat na průmysl. Cementárna Radotín, Janka Radotín, a.s., Technometra, Kovoklima-Gürtler a Schafer-Menk však patří stále mezi významné podniky svou výrobou a mezi významné zaměstnavatele.

Nová radotínská cementárna

Janka

Bývalá továrna Janka

Její kořeny sahají až do roku 1872, kdy strojník Jan Janka založil v Praze klempířskou dílnu, která v roce 1907 získala nové prostory v Radotíně. Roku 1912 se Jan Janka nepohodl se svými společníky ve firmě a ve své radotínské vile spáchal sebevraždu. Od roku 1926 sídlila firma v areálu naproti nádražní budově (po pozdějším rozšíření výroby, v 60. letech 20. století, byla tato část podniku označena jako Provoz 1). V tomto prostoru se dnes nachází supermarket Billa a další společnosti. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a po komunistickém puči přejmenována na JANKA Závody Rudých letnic, národní podnik Radotín. V šedesátých letech se výroba podniku rozšířila do prostoru ohraničeného železniční tratí, ulicí Prvomájovou a částečně ulicí Na Betonce (tzv. Provoz 2) a do nového areálu severně od centra (tzv. Provoz 3), kde po privatizaci a několika akvizicích působí od konce roku 2018 pod názvem JANKA Radotín, a.s.[4]

Vindyš

Průmyslová část Radotína

Založena byla roku 1907 Josefem Vindyšem, k provozu se otevřela roku 1910.[5] Šlo o původně smíchovskou továrnu na pivovarské stroje, která od roku 1891 sériově vyráběla tělocvičné náčiní. Po první světové válce pak vlivem špatného vedení Vindyšova dědice, syna Otakara Vindyše, zkrachovala. V jejím někdejším sídle v ulici Na Betonce dnes sídlí prodejna Ski Bike Centrum Radotín a restaurace Muza.

• 
  Pohled na hlavní třídu
• 
  Křižovatka ulic Věštínská a Zbynická v Radotíně
• 
  Pohled na historické centrum Radotína s novým nábřežím u Berounky
• 
  Vilky nad sokolovnou
• 
  Cementárna
• 
  Ulice Matějovského
• 
  Křižovatka Na Viničkách
• 
  Staré sídliště
• 
  Ulice Vrážská
• 
  Obchodní centrum v Radotíně
• 
  Řadové domky v ulici Na Benátkách
• 
  Skály u Kosoře
• 
  Kostel sv. Petra a Pavla v roce 1907
• 
  Fotografie Radotínského údolí z roku 1914