Max Herget

Max Herget, též Maxmilián Herget (8. září 1823 Praha[1] – 29. března 1893 Praha[2][3][4]), byl rakouský a český podnikatel v průmyslu stavebních hmot a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Max Herget
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1883
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
Narození8. září 1823
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. března 1893 (ve věku 69 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHlubočepský hřbitov
Děti
  • Antonín Herget;
  • Marie Hergetová (1870–1917);
  • Vilemína Hergetová (1864–1926)
Alma materzeměděl. škola Hohenheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Pocházel z tradiční pražské podnikatelské rodiny. Jeho děd Franz Anton Leonard Herget založil Hergetovu cihelnu na Malé Straně. Roku 1787 podnikání v cihlářském průmyslu prodal, ale roku 1816 se noví majitelé Hergetovy cihelny opět propojili s rodem Hergetů, když se dcera jednoho z nich prodala za Antonína Hergeta, který vlastnil cihelny na Smíchově.[3]

Max Herget studoval na právnické fakultě, ale později přešel na zemědělskou školu v Hohenheimu. Potom se dal na podnikání. Vedl společně s bratrem Adolphem rodinný podnik. Po smrti bratra v roce 1861 se stal jediným vlastníkem. Šlo o cementárnu v Hlubočepích a parní cihelnu v Bubenči.[4] Do pražského podnikatelského světa vstoupil ještě výrazněji v 70. letech 19. století, kdy po otřesu způsobeném hospodářskou krizí roku 1873 odkoupil jako dosavadní hlavní akcionář cementárnu v Radotíně, kterou pak dále rozšiřoval (vyvážel do celých Čech, na Moravu a do Uher[4]). Kromě toho mu patřily cihelny na Smíchově, v Bubenči a Dejvicích. Postupným přikupováním pozemků se mu podařilo získat do svého majetku i celý vápencový vrch Barrandov. V rodinné tradici posléze pokračoval Maxův syn Antonín.[3]

Do roku 1863 zasedal v pražském obecním zastupitelstvu.[4] V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1878 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Praha-Malá Strana).[5] Uvádí se tehdy jako člen takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná platforma, odmítající autonomistické aspirace neněmeckých národností).[6]

Byl mu udělen Zlatý záslužný kříž. Zemřel v březnu 1893 na zápal plic[4] a byl pohřben v rodinné hrobce na Hlubočepském hřbitově.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv Tomáše na Malé Straně v Praze
  3. Maxmilián Herget (* 8. 9. 1823 Praha, † 29. 3. 1893 Praha) [online]. starysmichov.cz [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. (česky)
  4. Sterbfälle. Bohemia. Březen 1893, roč. 66, čís. 89, s. 5. Dostupné online.
  5. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002004.htm
  6. Národní listy 20. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011278&picp=&it=0&s=djvu

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.