Max Herget
Max Herget, též Maxmilián Herget (8. září 1823 Praha[1] – 29. března 1893 Praha[2][3][4]), byl rakouský a český podnikatel v průmyslu stavebních hmot a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Max Herget | |
---|---|
poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1878 – 1883 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 8. září 1823 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. března 1893 (ve věku 69 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Hlubočepský hřbitov |
Děti |
|
Alma mater | zeměděl. škola Hohenheim |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Pocházel z tradiční pražské podnikatelské rodiny. Jeho děd Franz Anton Leonard Herget založil Hergetovu cihelnu na Malé Straně. Roku 1787 podnikání v cihlářském průmyslu prodal, ale roku 1816 se noví majitelé Hergetovy cihelny opět propojili s rodem Hergetů, když se dcera jednoho z nich prodala za Antonína Hergeta, který vlastnil cihelny na Smíchově.[3]
Max Herget studoval na právnické fakultě, ale později přešel na zemědělskou školu v Hohenheimu. Potom se dal na podnikání. Vedl společně s bratrem Adolphem rodinný podnik. Po smrti bratra v roce 1861 se stal jediným vlastníkem. Šlo o cementárnu v Hlubočepích a parní cihelnu v Bubenči.[4] Do pražského podnikatelského světa vstoupil ještě výrazněji v 70. letech 19. století, kdy po otřesu způsobeném hospodářskou krizí roku 1873 odkoupil jako dosavadní hlavní akcionář cementárnu v Radotíně, kterou pak dále rozšiřoval (vyvážel do celých Čech, na Moravu a do Uher[4]). Kromě toho mu patřily cihelny na Smíchově, v Bubenči a Dejvicích. Postupným přikupováním pozemků se mu podařilo získat do svého majetku i celý vápencový vrch Barrandov. V rodinné tradici posléze pokračoval Maxův syn Antonín.[3]
Do roku 1863 zasedal v pražském obecním zastupitelstvu.[4] V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1878 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Praha-Malá Strana).[5] Uvádí se tehdy jako člen takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná platforma, odmítající autonomistické aspirace neněmeckých národností).[6]
Byl mu udělen Zlatý záslužný kříž. Zemřel v březnu 1893 na zápal plic[4] a byl pohřben v rodinné hrobce na Hlubočepském hřbitově.
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv Tomáše na Malé Straně v Praze
- Maxmilián Herget (* 8. 9. 1823 Praha, † 29. 3. 1893 Praha) [online]. starysmichov.cz [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. (česky)
- Sterbfälle. Bohemia. Březen 1893, roč. 66, čís. 89, s. 5. Dostupné online.
- http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002004.htm
- Národní listy 20. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011278&picp=&it=0&s=djvu
Související články
Externí odkazy
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), rodina Antona Hergeta *1789
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Herget, Maxmilian *1823
- Nekrolog v deníku Bohemia
- Sága rodu Hergetů. In: Česká televize. Z metropole. Premiéra: 9. 11. 2013, ČT1. iVysílání.