Radnice (Česká Lípa)

Náměstí T. G. Masaryka, v historických dobách jednoduše označované jako rynek či Marktplatz, je obrazem přestavby centra města v první polovině 19. století po posledním velkém požáru, který město zničil v roce 1820.[3] Pouze ve vnitřních částech domů, zejména v jejich sklepeních, lze nalézt důkazy o podobě města v mnohem starších dobách.

První písemná zmínka o existenci radnice v České Lípě je z roku 1465,[3] avšak tato budova, vystavěná nad sklepeními ještě starší zástavby, pravděpodobně stála na daném místě již ve 14. století.[4] Středověká radnice ve stylu na pomezí gotiky a renesance byla zřejmě vybudována v první polovině 16. století. Muselo se tak stát po ničivém požáru města roce 1515, kdy, jak uvedl zdejší kronikář Hans Kriesche, také zcela vyhořela budova radnice.[3][4]

Klasicistní podoba radnice před její novorenesanční přestavbou, 60. léta 19. století

Původní stavbou ze 16. století byl zřejmě jednopatrový objekt s podloubím, otevřeným dvěma oblouky směrem do náměstí a jedním do Panské ulice. Z uvedené doby je zřejmě i spojení budovy radnice s domem čp. 217 pomocí prampouchů, klenoucích se přes Panskou uličku.[3] Budova radnice, obnovená v převažujícím renesančním slohu, opět vyhořela v roce 1614.[4] Po tomto požáru byla radnice znovu vybudována na tomtéž místě, tentokrát v barokním stylu, avšak opět shořela v roce 1787.

Definitivní tečku za starší podobou města udělal požár z roku 1820, při kterém zanikla nejen radnice a řada městských domů, ale i hlavní českolipský farní kostel Svatého Petra a Pavla. Ovšem na základě stavebního průzkumu bylo zjištěno, že na rozdíl od zmíněného kostela nebyly pozůstatky radnice zcela zlikvidovány a odklizeny, ale že při stavbě nové klasicistní budovy v letech 1822–1824 byla využita velká část staršího zdiva. Během této přestavby byla radnice zvýšena o jedno patro a na hřebeni střechy byla vybudována věž. Další přestavba budovy, tentokrát v novorenesančním stylu, proběhla v roce 1884.[4]

V minulosti budova radnice nebyla jen sídlem městské správy. V zadním traktu radnice se v druhé polovině 19. století nacházel okresní soud, přičemž ještě o sto let dříve zde byl měšťanský pivovar, který v předchozích staletích byl několikrát poničen ohněm a definitivně na tomto místě zanikl po velkém požáru z 6. října 1787. U budovy radnice byl také v letech 1682—1835 provozován kořalní výčep.[3] Před budovou radnice až do konce 19. století stávala pumpa, která byla jedním ze tří veřejně přístupných vodních zdrojů, umístěných na náměstí.

Během generální rekonstrukce objektu, zahájené v roce 1988, byla budova radnice (čp. 1) propojena se sousedním domem čp. 2.[4] Jedná se o klasicistní dům, obnovený po požáru v roce 1820, avšak se zachovaným prokazatelně gotickým jádrem. Dům čp. 2 byl prohlášen kulturní památkou v roce 2001.[5] První písemná zmínka o tomto domě je z roku 1679 jako o hostinci „U červeného lva“ (Gasthaus Zum rothen Löwen). V roce 1835 majitel domu uvnitř budovy zřídil sál, ve kterém se konaly plesy, koncerty a divadelní představení. Od roku 1859 v tomto domě sídlil poštovní úřad. Nápadný renesanční portál byl na dům čp. 2 přenesen teprve v nedávné době z domu čp. 5, stojícího na rohu náměstí a Moskevské ulice při ústí ulice Jindřicha z Lipé.[3]

• 
  Postranní vchod do dvora z Panské ulice
• 
  Prampouchy zboku radnice v Panské ulici
• 
  Průjezd s klenbami v přízemí budovy
• 
  Expozice v prvním poschodí radnice
• 
  Radnice v zimě (prosinec 2010)
• 
  Detail renesančního portálu u domu čp. 2

Dvoupatrová budova radnice má na průčelní straně obrácené směrem do náměstí osm okenních os. Jednotlivá podlaží jsou na neorenesanční fasádě opticky oddělena římsami.[4] Honosný vzhled průčelí je výsledkem rekonstrukce z roku 1884, která byla provedena podle návrhu architekta a stavitele Gottloba Albera.[3]

Radnice jako dominanta v centru České Lípy, vlevo na obzoru Vlhošť

Okna v přízemí jsou půlkruhová. V horní části je průčelí budovy zakončeno třemi novorenesančními štíty, ze střechy vystupuje výrazná štíhlá hodinová věž.[4] Ve čtvrté okenní ose je v prvním poschodí na fasádě umístěn malý balkón, na který je přístup z bývalé kanceláře starosty, později proměněné v obřadní síň.[3]

Hlavní vchod do budovy je při pohledu z náměstí blíže k levé straně budovy ve třetí okenní ose. Za vstupním portálem je dlouhý průjezd, který na opačné straně budovy ústí do radničního dvora. Strop této chodby tvoří plackové klenby s osmi klenebními oblouky. Mezi pátým a šestým obloukem je přístup na schodiště, vedoucí do patra. V přízemí je další klenutá chodba a valeně zaklenutá větší místnost. Ostatní místnosti v budovy radnice mají stropy ploché. Pod radnicí jsou gotická sklepení s valenou klenbou.[4]

Do dvora vybíhá po levé straně z hlavní budovy nádvorní křídlo. Obě patra tohoto křídla jsou do dvora obrácená dřevěnými pavlačemi, které jsou neseny novodobými krakorci.[4]

Na průčelí v přízemí radniční budovy vedle hlavního vchodu se nachází pamětní deska s výrokem T. G. Masaryka o smyslu demokracie. Deska byla na radnici instalována v roce 2000 u příležitostí 150. výročí narození prvního československého prezidenta a o dva roky později byla nad deskou umístěna busta T. G. Masaryka, kterou městu věnoval sochař František Lipenský.[6]

Další pamětní desky se nacházejí v prostoru vnitřního nádvoří radnice. Je zde umístěna pamětní deska Masarykova spolupracovníka a dlouholetého předsedy československé vlády Antonína Švehly (1873–1933). Tento politik, který pocházel ze selské rodiny, v mládí dva roky studoval v České Lípě na místní reálce a zemědělské škole.[6] Na zdi ve dvoře radnice je dále pamětní deska, připomínající osud českolipského železničáře Františka Kožnara (1897–1942, který se angažoval v rámci české menšiny v místním Sokole a jako divadelní ochotník. V době německé okupace František Kožnar pracoval v Praze, kde jako člen železničářské odbojové organizace byl zatčen a následně odsouzen k trestu smrti a 3. listopadu 1942 popraven v Berlíně - Plötzensee.

V 90. letech 20. století našla na nádvoří radnice své místo rovněž pamětní deska, věnovaná nedobrovolnému pobytu spisovatele Jakuba Arbese v České Lípě. Spisovatel strávil v letech 1873 až 1874 v českolipském vězení (dnes budova základní školy čp. 679 v Moskevské ulici) třináct měsíců. K tomuto trestu jej za protirakouské články, publikované v Národních listech, odsoudil českolipský soud, který sídlil v budově čp. 61 v Moskevské ulici (později hostinec „U vévody ze Zákup“, poté restaurace „Arbes“).[7] Pamětní deska, připomínající nedobrovolný pobyt Jakuba Arbese v České Lípě, byla původně umístěna na bývalé soudní budově čp. 61. V roce 1992 desku kdosi odcizil, byla však vzápětí nalezena ve sběrných surovinách a poté instalována na nádvoří radnice.

• 
  Busta a deska s výrokem T. G. Masaryka
• 
  Pamětní deska Antonína Švehly
• 
  Pamětní deska Františka Kožnara
• 
  Pamětní deska Jakuba Arbese
• 
  Pamětní desky na nádvoří radnice