Radbod

Zatímco Radbodův předchůdce Aldgisl[1] nebyl odpůrcem křesťanství ve Fríském království, Radbod se naopak pokoušel křesťanství vymýtit a tím se vymanit z nadvlády merovejského království Franků, kteří se snažili křesťanství šířit. V bojích o nezávislost byl Radbod v roce 689 poražen Pipinem II. Prostředním v bitvě u Dorestadu[2] a byl nucen Frankům postoupit území Frisia Citerior. V letech 690 až 692 Pipin dobyl i Utrecht, čímž Frankové získali kontrolu nad důležitými obchodními cestami po Rýně až k Severnímu moři. Některé zdroje uvádějí, že po této porážce se Radbod v roce 697 stáhl na ostrov Helgoland. Jiné zdroje uvádějí, že se stáhl do jedné z částí Fríska.

Na území Fríska bylo několik kostelů a klášterů založených Willibrordem. Ve snaze dosáhnout příměří bylo v roce 711 v kamenném kostele svatého Martina uzavřeno manželství mezi Grimoaldem Mladším, nejstarším synem Pipina a Theudesindou, dcerou Radboda,[3][4] ale po Pipinově smrti v roce 714 převzal iniciativu znovu Radbod. Přinutil svatého Willibrorda a jeho mnichy uprchnout a postupoval na jih, kde v roce 716 v bitvě u Kolína nad Rýnem porazil Karla Martela, Pipinova dalšího syna. Král Radbod byl na konci svého života, údajně tak mocný, že stačila jediná zpráva o jeho účasti na vojenském tažení, aby naplnila franské království strachem a třesem. Nakonec však Karel Martel zvítězil a přinutil Radboda, aby se podrobil. Radbod zemřel v roce 719, ale jeho nástupci ještě několik následující let se snažili bojovat proti franské nadvládě.

V roce 2018 uvedla nizozemská produkční společnost Farmhouse film Redbad založený na historické postavě Radboda. Režisérem filmu byl Roel Reiné. Roli Radboda ztvárnil Gijs Naber, roli Pipina pak herec Jonathan Banks.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Redbad, King of the Frisians na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radbod na Wikimedia Commons