Racek atlantický

Racek atlantický
	Racek atlantický, dospělý pták ve svatebním šatu
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený[1]; (jako Larus atricilla)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neoghathae);
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes);
Podřád	racci (Lari);
Čeleď	rackovití (Laridae);
Rod	racek (Leucophaeus);
Binomické jméno
	Leucophaeus atricilla; Linnaeus, 1758
	Areál rozšíření Areál rozšíření
Synonyma
	racek aztécký; Larus atricilla[2];
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek atlantický (Leucophaeus atricilla) je středně velkým severoamerickým druhem racka.

Popis

Dospělí ptáci mají černou hlavu, bílé tělo a ocas, tmavošedý hřbet a tmavošedá křídla s černou kresbou na konci a bílým zadním okrajem. Nohy jsou tmavočervené, zobák tmavočervený, jemně dolů zahnutý. V prostém šatu (v zimě) je hlava světlá, s tmavou kresbou za okem, krk a strany hrudi jsou šedé. Mladí ptáci jsou celkově tmavě zbarvení (šedohnědí) s nápadně světlým břichem a bílým kostřecem, ocas je černý.

Výskyt

Racek atlantický hnízdí na atlantském pobřeží Ameriky od Maine po Venezuelu. Tažný, zimuje od jihu Spojených států po Jižní Ameriku severně od rovníku. Zatoulaní ptáci byli zjištěni na Havajských ostrovech, každoročně zaletuje do západní Evropy a západní Afriky.[3][4] Ojedinělí ptáci byli pozorováni na několika tichooceánských ostrovech (Marshallovy ostrovy, Americká Samoa, Line Islands).[5] Mimo to byl také nejméně čtyřikrát zjištěn v Austrálii. Pozorování v Malajsii (jaro 2000) se stalo prvním pozorováním tohoto druhu v Asii, vzápětí byl nejméně třikrát zaznamenán v Japonsku.[6]

Galerie

Mladý pták (juvenilní), Atlantic City
Dospělý pták v prostém šatu
Dospělý pták v prostém šatu

Odkazy

Reference

Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
NOVÁK, Jiří; ZICHA, Ondřej. Larus atricilla (racek atlantický) [online]. BioLib.cz, 2004-07-23 19:13:01 CET, rev. 2006-03-17 20:44:19 CET [cit. 2009-02-04]. Dostupné online.
HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X.
OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.
HAKE, M. E.; GOLDIN, M.; COOK, R. P. Laughing Gull sighted in American Samoa. 'Elepaio. 1998, roč. 58, s. 8.
TEBB, G.; VERON, P. K.; CRAIG, M. Laughing Gull Larus atricilla in Malaysia: the first record for Asia. Forktail. 2003, roč. 19, s. 131-133.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu racek atlantický na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3dd7002433432cc30ceb3f4076acd2860b5a8bc7-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[2] NOVÁK, Jiří; ZICHA, Ondřej. Larus atricilla (racek atlantický) [online]. BioLib.cz, 2004-07-23 19:13:01 CET, rev. 2006-03-17 20:44:19 CET [cit. 2009-02-04]. Dostupné online.

[3] HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X.

[4] OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.

[5] HAKE, M. E.; GOLDIN, M.; COOK, R. P. Laughing Gull sighted in American Samoa. 'Elepaio. 1998, roč. 58, s. 8.

[Malajsie-6] TEBB, G.; VERON, P. K.; CRAIG, M. Laughing Gull Larus atricilla in Malaysia: the first record for Asia. Forktail. 2003, roč. 19, s. 131-133.