R-40 (raketa)
Bisnovat R-40 (později Molnija a Vympel, v kódu NATO "AA-6 Acrid") je protiletadlová řízená střela dlouhého dosahu vyvinuta v konstrukční kanceláři Bisnovat. Je to pravděpodobně první sovětská střela vzduch-vzduch 2. generace. Byla primárně vyvíjena pro záchytné stíhací letouny MiG-25.[1]
Vývoj
Práce na nové střele dlouhého dosahu, která měla nahradit starší R-4 začaly v konstrukční kanceláři M. Bisnovata počátkem roku 1962. Střela disponuje vysokým poměrem tahu k hmotnosti díky čemuž dosahuje maximální rychlosti až 5 M. Tato rychlost způsobuje extrémní aerodynamický ohřev a proto byl při vývoji poprvé jako konstrukční materiál použit titan. S použitím titanu bylo spojeno množství technických problémů, které bylo třeba vyřešit. Novinkou bylo také použití keramických materiálů pro výrobu krytu radarové soustavy. Střela je jen o málo větší než její předchůdce, ale má podstatně delší dosah, který u základní verze představuje 30 km. V září 1969 byly z letadla MiG-25 poprvé úspěšně odpáleny dvě střely R-40R na bezpilotní MiG-17 letící ve výšce 600 m. V následujícím roce byly tyto rakety zavedeny do výzbroje sovětského letectva.
Po přeletu poručíka Viktora Bělenka s MiGem-25 z SSSR do Japonska v září 1976 se MiG-25 podrobil modernizaci, která mimo jiné znamenala výměnu radarového systému letadla. Pro tento radarový systém byla zkonstruována nová střela R-40D, která má delší dosah, zvýšenou citlivost hlavice, zlepšenou odolnost proti rušení a vibracím a schopnost sestřelit nízko letící cíl na pozadí země.
Výroba raket R-40 byla zastavena v roce 1991.
Varianty
- R-40R – verze s poloaktivním a v konečné fázi letu aktivním radiolokačním naváděním s dosahem 30 km.
- R-40T – verze s infračerveným naváděním s dosahem 25 km.
- R-40RD – výrazně zdokonalená R-40R s dosahem 60 km.
- R-40TD – výrazně zdokonalená R-40T s dosahem 30 km (některé zdroje uvádějí 40 km.
- R-40D1 – verze se zlepšeným ovládacím systémem a novou bojovou hlavicí vyvinutou konstrukční kanceláří Vympel.
Uživatelé
Současní
.svg.png.webp){kind=small}
Bojové nasazení
- během konfliktů na Blízkém východě používal střely R-40 Irák a velmi pravděpodobně i Sýrie.
- 17. ledna 1991 sestřelil MiG-25, pilotovaný poručíkem Zuhajrem Dávúdem, střelou R-40TD americký F/A-18C Hornet, pilotovaný Scooty Speicherem.[2][3] Byl to jediný sestřel iráckého letectva během operace Pouštní bouře.
- 23. prosince 2002 sestřelil irácký MiG-25 střelou R-40 americké bezpilotní letadlo MQ-1 Predator, které provádělo průzkumný let nad Irákem. MQ-1 byl vyzbrojen dvěma raketami AIM-92 Stinger a také vystřelil. Zatímco Stinger minul, raketa R-40 si připsala další přesný zásah.[4]
Specifikace (R-40R/R-40RD)
Technické údaje
- Hmotnost: 461 kg
- Délka: 6,22 m
- Průměr: 31 cm
- Rozpětí: 1,45 m
- Bojová hlavice: 70 kg
- Navádění: poloaktivní + aktivní radarové
- Motor: raketový motor na tuhé pohonné látky
Specifikace (R-40T/R-40TD)
Technické údaje
- Hmotnost: 450 kg
- Délka: 5,98|
- Průměr: 31 cm
- Rozpětí: 1,45|m
- Bojová hlavice: 70 kg
- Navádění: infračervené
- Motor: raketový, na tuhé pohonné látky
Výkony
- Maximální rychlost: 5 M
- Maximální přetížení: 18 g
- Dosah:
- 25 km (R-40T)
- 30 km (R-40TD) (některé zdroje uvádějí 40 km)
- Maximální přetížení cíle: 4 g
Odkazy
Reference
- R-40 (AA-6 Acrid) military.cz 2012
- Sadik, A., Zampini, D. "Tretij Den' (i posledujuschie…)" ["The Third Day (and beyond…)"]. Aviacija i vremja [Aviation and Time] No. 6 (2005).
- Miller, Mark. „Death of a Fighter Pilot.“ The New York Times 15. september 1992: op-ed page. & Intelligence Community Assessment of the Lieutenant Commander Speicher Case. 27. březen 2001. FOIA Electronic Reading Room. CIA. 10. september 2006
- Krane, Jim. „Pilotless Warriors Soar To Success.“ CBS News 25. apríl 2003.
- Rakety vzduch-vzduch [online]. letectvo.tym.sk [cit. 2013-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-18.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu R-40 na Wikimedia Commons - (anglicky) Federation of American Scientists page