Růže oválnolistá

Je rostlinou s výhradně evropským rozšířením, od jižních oblastí Norska a Švédska na severu po Itálii a Balkánský poloostrov na jihu, od Francie a Španělska na západě po Baltské státy a Ukrajinu na východě. Neroste na Britských ostrovech. V Alpách roste v nadmořské výšce až 1800 m.

V české přírodě se vyskytuje, i když ne příliš hojně, po celém území republiky. V oblastech řazených do termofytika a mezofytika roste častěji, v oreofytiku jen ojediněle. Nejvýše zaznamenaný výskyt je ve výšce okolo 800 m n. m., ve Volarech a na Klínovci.[1][3][4]

Dřevina je fanerofyt rostoucí na suchých, hlavně výslunných svazích, opuštěných horských pastvinách, po lesních okrajích či na náspech okolo cest nebo také v houštinách na světlých stráních podél vodních toků. Nejvíce kvete a plodí na místech s trvalým celodenním slunečním svitem a na stanovištích s propustnou zeminou, která může být hlitopísčitá až kamenitá a je ideálně na vápencovém podloží. Kvete v červnu a červenci, šípky dozrávají v srpnu a září.

Růže oválnolistá je považována za součást blízce příbuzných druhů spadajících do skupiny Rosa rubiginosa agg. Počet chromozomů x = 7, ploidie 2n = 35 nebo 42, vyskytuje se ve dvou ploidních stupních, jako pentaploidní a hexaplodní.[1][3][5]

Hustě rozvětvený, opadavý keř se světle hnědými větvemi, přímými nebo obloukovitě sehnutými, který vyrůstá z hluboko sahajících kořenů. Dorůstá nejvýše do 2 m a do šířky 1,5 m, v případě blízké opory mohou větve opírající se o ostny sahat i výše. Ostny jsou sehnuté až nazpět hákovitě ohnuté, směrem vzhůru se zmenšují, vyrůstají poměrně řídce a často ve dvojicích. Rostou na většině větví, pouze kmínky v přízemních partiích a květonosné větévky bývají bezostné. Jsou střídavě porostlé složenými, lichozpeřenými, dvou až trojjařmými listy, které mají řapíky i palisty. Lístky jsou tvaru eliptického až podlouhle obvejčitého, řapíčkaté, dlouhé 1,5 až 3 cm, na bázi jsou klínovité, na vrcholu zašpičatělé či tupě špičaté a po obvodě dvojnásobně zubaté. Na lícní straně jsou lesklé a na spodní straně i na špičkách jsou hustě chlupatě žláznaté a za horka nebo po poranění žlázky vypouštějí silici vonící po jablkách.

Květy jsou vonné, světle růžové nebo až bílé, oboupohlavné, pětičetné a velké v průměru 2,5 až 3,5 cm. Vyrůstají ve tří a vícekvětých chocholičnatých květenstvích, jen zřídka jednotlivě. Kališní lístky jsou dlouhé a úzké, po odkvětu směřují přímo nebo šikmo vzhůru, jsou po dlouhou dobu vytrvalé, na vyvíjejících se šípcích zůstávají a teprve na zralých zasychají a mechanicky se odírají a odpadávají. Korunní lístky jsou růžové až bílé, mají tvar vejčitý až široce vejčitý a bývají mělce dvoulaločné. V květu je pomnoženo mnoho chlupatých, žlutě zbarvených tyčinek se žlutými prašníky. Spodní semeník, vzniklý z více plodolistů, je zakončen mnoha čnělkami vytvářející nápadnou hlavičku. Květy jsou opylovány hmyzem nalákaným na nektar, případně se mohou opylit i samosprašně.

Po opylení se z květu vyvine dužnatý šípek, který bývá poměrně mnohotvarý, může být kulovitý, oválný, elipsoidní nebo řidčeji i hruškovitý, je velký asi 1 cm a má asi stejně dlouhou stopku. Je zbarven oranžově červeně, povrch má hladký a lesklý, disk plochý nebo klenutý a ústí úzké nebo široké. Obsahuje velký počet světložlutých, jednosemenných nažek asi 1 mm velkých. Šípky k lidské potřebě nebývají, neboť brzy po dozrání jsou rozměklé.[1][3][5][6][7]

Růže oválnolistá je vhodná k použití jako okrasná rostlina, hlavně v parcích a přirozených okrasných zahradách bez nutností náročné údržby a řezu. Využívá se k estetickému zakrytí oplocení, starých zdí nebo přímo jako živý plot. Je v porovnání s vyšlechtěnými kultivary odolná vůči houbovým chorobám i živočišným škůdcům. Keře jsou oblíbeným hnízdištěm a šípky potravou pro četné druhy zvířat.[7][8]