Ptolemaios V. Epifanés
Ptolemaios V. zvaný Epifanés („nalezený“, řecky Πτολεμαίος E' ὁ Ἐπιφανής) byl synem Ptolemaia IV. Filopatóra a Arsinoe III. a pátým egyptským faraonem z dynastie Ptolemiovců. Ptolemaios V. se stal králem už v pěti letech, proto za něho vládli regenti, za jejichž faktického panování bylo království značně ochromeno.
| Ptolemaios V. Epifanés | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. října 210 př. n. l. |
| Úmrtí | 180 př. n. l. (ve věku 29–30 let) |
| Povolání | panovník |
| Předchůdce | Ptolemaios IV. Filopatór |
| Následovník | Ptolemaios VI. Filométor |
| Choť | Kleopatra I. |
| Děti | Cleopatra II of Egypt Ptolemaios VI. Filométor Ptolemaios VIII. Euergetés II. |
| Rodiče | Ptolemaios IV. Filopatór a Arsinoe III of Egypt |
| Rod | Ptolemaiovci |
| Příbuzní | Ptolemy Eupator, Cleopatra Thea, Cleopatra III of Egypt, Ptolemaios VII. Neos Filopatór a Ptolemy Memphites (vnoučata) |
| Funkce | faraon |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Když zemřel Ptolemaios IV., byl jeho syn ještě malý chlapec. Dva hlavní oblíbenci zemřelého krále, Agathoklés a Sosibius se obávali, že by královna vdova Arsinoe III. mohla zajistit regentství nad malým králem Ptolemaiem pro sebe, proto ji oba dvořané dali zavraždit ještě před tím, než se dozvěděla o smrti svého manžela a Agathoklés se Sosibiem tak zajistili regentství, a tím i vládu v zemi, pro sebe. Nicméně v roce 202 př. n. l. se generál a velitel města Pelusium postavil do čela vzpoury, která skončila smrtí Agathokla a několika jeho stoupenců z rukou alexandrijské lůzy.
Zatím seleukovský vládce Antiochos III. Veliký uzavřel pakt s Filipem V. Makedonským namířený proti ptolemaiovským državám v zámoří. Filip obsadil některé ostrovy v Egejském moři a další pevninská území v Karii a Thrákii. Mezitím v roce 198 př. n. l. v bitvě u Pania Seleukovci definitivně vytlačili Ptolemaiovce z oblasti Sýrie a Palestiny.
Antiochos III. poté s Ptolemaiem uzavřel mír a dal mu svojí dceru Kleopatru II. za manželku. Nicméně poté, co Antiochos III. Veliký prohrál válku s Římem, se Egypt přiklonil k Římu. Epifanés byl v dospělosti také výborný sportovec, zejména vynikl v lovu.
Velkou krutost a věrolomnost Ptolemaios V. prokázal při potlačení domorodé vzpoury a některé zprávy jej vykreslují jako tyrana. Roku 197 př. n. l. držel město Lykopolis faraon odštěpeného Horního Egypta Ankhmakis, však byl donucen ustoupit až k Vesetu. Válka mezi severem a jihem Egypta pokračovala až do roku 185 př. n. l. a vzdorokrál Ankhmakis byl zatčen Ptolemiovým generálem Konanem. Jako výraz díků během války Ptolemaiovi vyrobil jeden egyptský kněz ve třech jazycích Rosettskou desku.
Po Ptolemaiovi V Epifanovi nastoupil na trůn jeho starší, ještě nezletilý syn Ptolemaios VI. Filométor, regentku za mladého krále dělala jeho matka Kleopatra Syrská. Její smrt roku 176 př. n. l. způsobila roztržku mezi ptolemaiským dvorem v Alexandrii a seleukovským dvorem v Antiochii na téma oblasti Palestiny.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy V Epiphanes na anglické Wikipedii.
- This article incorporates text from the Encyclopædia Britannica Eleventh Edition, a publication now in the public domain.
Literatura
- Wilhelm Spiegelberg: Der demotische Text der Priesterdekrete von Kanopus und Memphis (Rosettana) mit den hieroglyphischen und griechischen Fassungen und deutscher Übersetzung nebst demotischem Glossar. Heidelberg 1922, ISBN 3-8062-1868-4
- Günther Hölbl: Geschichte des Ptolemäerreiches: Politik, Ideologie und religiöse Kultur von Alexander dem Großen bis zur römischen Eroberung. Stuttgart 1994, ISBN 3-534-17675-8
- Martina Minas: Die hieroglyphischen Ahnenreihen der ptolemäischen Könige: Ein Vergleich mit den Titeln der eponymen Priester in den demotischen und griechischen Papyri. Mainz 2000, ISBN 3-8053-2619-X
- Ellen Doetsch-Amberger: Ein Siegel Ptolemaios' V. (Göttinger Miszellen 142), Göttingen 1994, S. 67-68
- Eddy Lanciers : Die Ägyptischen Tempelbauten zur Zeit des Ptolemaios V. Epiphanes (204-180 v.Chr.)/1 (Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Kairo 42), Zabern Verlag Mainz 1986, S. 81-98.
- Eddy Lanciers : Die ägyptischen Tempelbauten zur Zeit des Ptolemaios V. Epiphanes (204-180 v.Chr.)/2 (Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Kairo 43), Zabern Verlag Mainz 1987, S. 173-182. ISBN 3-8053-0537-0
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptolemaios V. Epifanés na Wikimedia Commons
- Ptolemy V Epiphanes entry in historical sourcebook by Mahlon H. Smith
| Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ptolemaios IV. Filopatór |
205 - 181 př. n. l. Ptolemaios V. Epifanés |
Nástupce: Ptolemaios VI. Filométor |
