Psychiatrické centrum Praha

Psychiatrické centrum Praha, zkráceně PCP, bylo v letech 1990–2014 zdravotnické zařízení poskytující vědeckou, výzkumnou a vysoce odbornou činnost v oboru psychiatrie. Zajišťovalo pregraduální výuku lékařské psychologie a psychiatrie v rámci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, stejně tak i postgraduální vzdělávání v klinické psychiatrii a psychologii, implementovalo vědecké poznatky do léčebné praxe a zastupovalo českou vědu v oblasti výzkumu duševních poruch v zahraničí. Od 1. 1. 2015 se Psychiatrické centrum Praha transformovalo do Národního ústavu duševního zdraví.

Psychiatrické centrum Praha
Národní ústav duševního zdraví v Klecanech
NástupceNárodní ústav duševního zdraví
Vznik1990
Zánik2014
Právní formapříspěvková organizace
SídloÚstavní 91/7, Praha, 181 03, Česko (Psychiatrická nemocnice Bohnice)
Datová schránkauehpcbb
IČO00023752 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Statut z 28. května 1993 jej definuje jako příspěvkovou organizaci ministerstva zdravotnictví České republiky se sídlem v Praze. Základnou byly pavilóny č. 19 a 23 v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

Historie

Psychiatrické centrum Praha bylo založeno v roce 1961 jako Výzkumný ústav psychiatrický (VÚPs) v Praze-Bohnicích. Prvním ředitelem se stal Lubomír Hanzlíček (1916–1984), pozdější profesor psychiatrie na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy a autor psychiatrické encyklopedie. Univerzitní výuka psychiatrie byla s VÚPs spojena již v sedmdesátých letech s pauzou po odvolání profesora Hanzlíčka v roce 1981. K opětovnému propojení činnosti centra s výukou psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK došlo v roce 1990, kdy byl nastupující ředitel profesor Cyril Höschl současně také zvolen děkanem fakulty.

Ústav poskytl profesní zázemí řadě osobností lékařství a psychologie. Mezi jinými zde pracoval v období po emigraci v Torontu Kurt Freund (1914–1996), který přispěl k pochopení sexuálních deviací. Dále pak Jaroslav Madlafousek (1922–2008), odborník v oblasti studia nonverbálního chování. Diplomat a politik Michael Žantovský byl řadu let součástí týmu Madlafouskovy laboratoře. Z ústavu také vzešel Pavel Grof, působící jako profesor psychiatrie v Ottawě, a jeho bratr profesor Stanislav Grof, jeden ze zakladatelů transpersonální psychologie, který žije v Kalifornii.

Dřívější člen laboratoře EEG Miloš Matoušek je švédským odborníkem v elektroencefalografii. Jan V. Volavka je americký psychiatr a bývalý vědecký pracovník Nathan S. Kline Institute v New Yorku. Frank Engelsmann působil na McGill University v Montrealu. Pracovníky ústavu byli také surrealista a jazzman Ludvík Šváb (1924–1997), bývalí vedoucí psychiatrické katedry ILF (IPVZ) Alojz Janík (1926–2002) a Karel Chromý či psychofarmakologové Jaroslav Baštecký (1936–2007) nebo docent Oldřich Vinař (1925–2018). V Oddělení aplikované matematiky VÚPS byl zaměstnán bývalý ministr školství profesor Petr Vopěnka.

Od 1. ledna 1961 zde přes 40 let (do své smrti v roce 2002) působil Zdeněk Dytrych nejprve jako vedoucí oddělení neuróz, později vedoucí laboratoře pro výzkum rodiny, dále jako vedoucí oddělení sociální psychiatrie a nakonec opět laboratoře pro výzkum rodiny. S touto laboratoří spolupracoval od roku 1970 externě dětský psycholog Zdeněk Matějček, od roku 1988 až do své smrti v roce 2004 pak byl jejím výzkumným pracovníkem.

Ředitelem centra byl od roku 1990 profesor Cyril Höschl.

Vědecká a výzkumná činnost

Pavilon 23, původní sídlo PCP

Základním posláním centra byla vědecká a výzkumná činnost zaměřená na zjišťování, prevenci a remediaci rizikových faktorů, jež ohrožují duševní zdraví jedince v různých stadiích jeho životního cyklu a na různých úrovních – od biochemické až po sociální. K dosažení tohoto komplexního cíle probíhá výzkum v oblasti psychiatrické demografie a epidemiologie, neuropsychologie, epidemiologie zneužívání a závislosti na návykových látkách, psychometriky, biochemie a patofyziologie mozku a psychofarmakologie.

Řešeny zde byly grantové projekty domácích i zahraničních grantových agentur, probíhala spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako jsou Světová zdravotnická organizace, UNESCO, Světová federace duševního zdraví a dalšími. Praktickými výstupy této činnosti jsou podklady pro formování zdravotní politiky v oblasti duševního zdraví, podklady pro účinnou alokaci finančních prostředků do technologií, metod a prostředků s vysokou výtěžností při detekci, predikci průběhu a terapeutické odpovědi na intervenci v oblasti duševního zdraví a podklady pro vodítka diagnostických a terapeutických postupů.

V roce 2000 centrum získalo komplexní programový projekt ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky s názvem „Centrum neuropsychiatrických studií“. Tím byli organizačně a ekonomicky soustředěni odborníci pracující na propojení neurofyziologických, neurochemických, strukturálních, kognitivních, neuroendokrinologických a klinických modelů hlavních duševních poruch. Centrum neuropsychiatrických studií tak integrovalo základní a aplikovaný výzkum v neurobehaviorálních vědách.

Léčebná péče

Psychiatrická klinika centra (dnes Národní ústav duševního zdraví v Klecanech) je nespádové lůžkové zařízení poskytující psychiatrickou péči pacientům z celé České republiky. Kromě ambulantní a akutní lůžkové péče nabízí také specializované terapeutické programy v podobě uzavřených docházkových skupin v rámci denních stacionářů, program kognitivní remediace a psychoedukační programy. Součástí kliniky je laboratoř EEG se spánkovou laboratoří. Jednotlivá oddělení a denní stacionáře se specializují především na léčbu specifických poruch úzkostných, afektivních poruch, psychotických a poruch spánku.

Psychiatrické centrum Praha získalo v roce 2005 jako první samostatné psychiatrické pracoviště národní akreditaci kvality od Spojené akreditační komise České republiky, kterou obhájilo v roce 2008. Kromě léčebné péče klinika organizuje a provádí výzkumné klinické studie.

Výuka studentů

Centrum bylo pregraduální výukovou základnou Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a poskytovalo též akreditované postgraduální vzdělávání lékařů a psychologů.

Odkazy

Reference

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.