Pseudobombax
Pseudobombax[1] (Pseudobombax) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to opadavé stromy s dlanitě složenými listy a bílými nebo růžovými květy s množstvím nápadných tyčinek, které jsou opylovány zejména netopýry. Plodem je tobolka obsahující větší počet drobných semen obklopených vlákny. Rod zahrnuje asi 20 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Pseudobombaxy se pěstují v tropech jako okrasné dřeviny, z plodů se získává kapok používaný zejména jako vycpávkový materiál. Dřevo je lehké a měkké a má jen místní význam.
Pseudobombax | |
---|---|
Kvetoucí Pseudobombax longiflorum v opadaném stavu | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | slézotvaré (Malvales) |
Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
Rod | pseudobombax (Pseudobombax) Dugand, 1943 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Pseudobombaxy jsou malé až vysoké, opadavé stromy. Kmeny jsou často ztlustlé a většinou bez ostnů. Hlavní větve jsou charakteristicky patrovité podobně jako u jiných příbuzných rodů. Listy jsou dlanitě složené nebo výjimečně jednolisté (P. simplifolium), nahloučené na koncích větví. Jednotlivé lístky jsou celokrajné a nasedají na konec řapíku bez znatelného švu. Palisty jsou rychle opadavé. Květy jsou velké, pravidelné, jednotlivé nebo v několikakvětých vrcholících. Zpravidla se rozvíjejí na koncích zkrácených tuhých větévek v bezlistém období. Kalich je miskovitý až trubkovitý, na konci uťatý nebo s 5 mělkými laloky. Korunní lístky bývají lžicovité a přirostlé k trubičce tyčinek. Jsou bílé, smetanové nebo červené a často chlupaté nebo plstnaté. Tyčinek je mnoho, jsou dlouhé a nápadné, na bázi srostlé v trubičku. Semeník obsahuje 5 nebo řidčeji více komůrek s mnoha vajíčky a nese velmi dlouhou, nitkovitou čnělku zakončenou hlavatou nebo laločnatou bliznou. Plodem je dřevnatá tobolka pukající většinou 5 chlopněmi a odhalující křídlatý střední sloupek. Semena jsou drobná, hruškovitá, obklopená hojnými vlákny.[2][3][4]
- Listy P. septenatum
- Květ P. ellipticum
- Plod B. ellipticum
Rozšíření
Rod pseudobombax zahrnuje asi 20[2] až 28[5] druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe od severozápadního Mexika (Baja California) po Bolívii a Paraguay a na Karibských ostrovech.[4] Největší počet druhů (asi 16) roste v Brazílii. Rozsáhlý areál, sahající od Střední Ameriky po Bolívii, má druh P. septenatum. Na Karibských ostrovech je původní pouze P. ellipticum.[5]
Ekologické interakce
Květy některých druhů (P. ellipticum, P. longiflorum, P. grandiflorum, P. septenatum aj.) jsou specializovány na opylování netopýry.[6] Produkují množství pylu s vyšším obsahem bílkovin, který netopýři vyhledávají spolu s nektarem jako zdroj potravy. Druh P. ellipticum kvete v bezlistém stavu před koncem období sucha, květy se se zřetelným prasknutím otevírají na noc a korunní lístky se nazpět spirálovitě svinují. Následně pak květy opadávají kolem poledne dalšího dne. V neopadavém kalichu zůstává sladký nektar, který láká četné drobné ptactvo. Některé druhy (např. P. munguba) netvoří nektar a nabízejí netopýrům pouze pyl.[3][7] Květy některých druhů navštěvují i kolibříci, motýli aj. Semeny pseudobombaxů se živí různí ptáci, zejména papoušci.[8]
- Papoušci chiriri živící se semeny P. tomentosum
- Drobný hmyz na květu P. septenatum
Taxonomie
V minulosti byl rod Pseudobombax řazen spolu s řadou dalších dřevnatých rodů (Ceiba, Bombax, Adansonia aj.) do čeledi Bombacaceae, která byla v systému APG vřazena do čeledi Malvaceae. Rod Pseudobombax byl v roce 1943 oddělen od rodu Bombax, který je (v současném taxonomickém pojetí) rozšířen jako původní rostlina pouze v tropech Starého světa. Hlavním diagnostickým znakem k rozlišení těchto dvou velmi podobných rodů je způsob nasedání lístků na vrchol řapíku. U rodu Bombax nasedají lístky zřetelným švem, zatímco u Pseudobombax není žádný šev patrný.[2]
Význam
Pseudobombax ellipticum je často pěstován v tropech jako okrasná dřevina. Původní forma má květy růžové, existuje i bělokvětý kultivar 'Alba'. Řidčeji se pěstují i jiné druhy, zejména P. grandiflorum, P. tomentosum, P. marginatum a P. longiflorum.[3][8]
Dřevo pseudobombaxů je měkké, lehké a málo trvanlivé. Používá se místně k výrobě beden, leteckých modelů, kánoí, dřeváků, podnosů ap. Z plodů celé řady druhů se získávají vlákna, známá jako kapok. Používají se zejména jako vycpávkový materiál do matrací, záchranných vest, polštářů ap. Domorodci je používají na ucpávky šípů do foukaček. Z lýkových vláken P. longiflorum a P. maximum se vyrábějí provazy. Z lýka P. munguba se vyrábějí lisy na kasávu (mletý maniok). Odvar z kůry P. guayasense je podáván při infekcích a průjmech.[8]
- Kapok na větvích P. tomentosum
- P. ellipticum jako okrasný strom
- P. ellipticum coby přenosná rostlina v bot. zahradě v Německu
Odkazy
Reference
- KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1548-3.
- KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky)
- LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky)
- HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- FLEMING, Theodore H.; GEISELMAN, Cullen; KRESS, W. John. The evolution of bat pollination: a phylogenetic perspective. Annals of Botany. 2009, čís. 104.
- PROCTOR, Michael; YEO, Peter; LACK, Andrew. The natural history of pollination. [s.l.]: Collins, 1996. ISBN 9780002199056. (anglicky)
- GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pseudobombax na Wikimedia Commons
- Taxon Pseudobombax ve Wikidruzích