První vláda Jicchaka Rabina

První vláda Jicchaka Rabina byla sestavena Jicchakem Rabinem 3. června 1974 poté, co 11. dubna rezignovala předsedkyně vlády Golda Meirová a Rabin byl 26. dubna zvolen předsedou Strany práce. Bylo to poprvé, kdy izraelskou vládu vedl rodilý Izraelec (ačkoli se Rabin narodil v Britském mandátu Palestina před získáním nezávislosti).[1]

První vláda Jicchaka Rabina
Pořadí	17.
Předseda	Jicchak Rabin
1. místopředseda	Jig'al Alon
Politické subjekty	Ma'arach Národní náboženská strana (od 30. října 1974) Rac (do 6. listopadu 1974) Nezávislí liberálové
Jmenována	Efrajimem Kacirem
Datum jmenování	3. června 1974
Konec v úřadu	20. června 1977
Opozice	vedl Menachem Begin
Posloupnost vlád
< Třetí vláda Goldy Meirové První vláda Menachema Begina >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koalice byla tvořena aliancí Ma'arach, která měla 54 křesel (tvořena Stranou práce, stranou Mapam a dvěma izraelskými arabskými stranami, Pokrok a rozvoj a Arabská kandidátka pro beduíny a venkovany, které se konci volebního období sloučily do Sjednocené arabské kandidátky), Nezávislými liberály, kteří měli čtyři křesla, a stranou Rac, která měla tři křesla. Stala se tak první koalicí v izraelské historii, v níž nebyla zastoupena žádná náboženská strana. Tento stav trval až do 30. října, kdy se ke koalici připojila Národní náboženská strana, čímž se počet křesel zvýšil na 71. Strana Rac však 6. listopadu koalici opustila,[2] čímž se počet křesel snížil o tři. Při sestavování vlády se Rabin vzdal postu ministra rozvoje.[3][4]

Vláda byla rozpuštěna Rabinem 22. prosince 1976 poté, co se Národní náboženská strana zdržela hlasování o nedůvěře v souvislosti s porušením šabatu během obřadu na základně Izraelského vojenského letectva.[2] Vláda fungovala bez poslanců Národní náboženské strany, kteří všichni 22. prosince rezignovali, jako úřednická vláda až do sestavení první vlády Menachema Begina po volbách v květnu 1977. Rabin 6. dubna oznámil, že rezignuje na funkci předsedy Strany práce. Jeho nástupcem byl jednomyslně zvolen ministr obrany Šimon Peres. Protože izraelské zákony rezignaci úřednické vlády zakazují, Rabin se z funkce předsedy vlády odvolal a Peres nastoupil na jeho místo jako neoficiální úřadující předseda vlády.[5]