Protoplazma

Protoplazma (z řeckého proton - česky první, plazma - česky tvarovaný) je metabolicky aktivní živá hmota vyplňující vnitřní část buňky. Konzistence protoplazmy připomíná gelovou nebo rosolovitou kapalnou hmotu. Na nejjednodušší úrovni se dělí na cytoplazmu (obsaženou mimo jádro buňky) a nukleoplazmu (uvnitř jádra buňky).

Termín protoplazma byl poprvé použit v roce 1839 na přednášce Jana Evangelisty Purkyně s názvem O primitivní substanci ve vezikulech (buňkách) rostlinného a živočišného embryonálního těla.[1] Podle vitalistů té doby měla protoplazma obsahovat vis vitalis (životní sílu), která tvoří podstatu živých bytostí.

Vlastnosti protoplazmy

Protoplazma je fyzicky průsvitný, polotekutý nebo viskózní roztok, který obsahuje útvary různých tvarů a velikostí. Může existovat ve dvou zaměnitelných stavech - v kapalném a gelovém. V kapalném stavu se molekuly mohou volně pohybovat, v gelovém stavu jsou molekuly kompaktně uspořádány. Protoplazma se při zahřívání stává neprůhlednou a postupně koaguluje.

Složení protoplazmy je nekonzistentní a probíhají v ní nepřetržité změny. Je v ní obsaženo přibližně 35 prvků (uhlík, vodík, kyslík, fosfor, síra, vápník a další). Tyto prvky tvoří sloučeniny, jako je voda (75-95%), sacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kyseliny (DNA a RNA), mastné kyseliny, glycerol, nukleotidy, nukleosidy a minerály.

Funkce protoplazmy

Protoplazma vyplňuje vnitřní část buňky a jejími základními funkcemi jsou:

  1. Probíhají v ní všechny životní funkce, které zajišťují organely v ní obsažené.
  2. Reaguje a vyrovnává se s různými podněty (teplota, světlo, chemikálie, gravitace, poškození, elektrické šoky a další) a tím zajišťuje přežití buňky.
  3. Pomáhá při rovnoměrné distribuci různých materiálů v buňkách pomocí proudícího pohybu, který se nazývá cyklóza.

Organely v protoplazmě

Protoplazma vytváří prostředí pro organely. Jsou to útvary v buňce se specifickou funkcí, podobně jako v celém těle existují orgány, které zajišťují koloběh krve, dýchání nebo trávení potravy (srdce, plíce, trávicí orgány a další). Jsou to například:

  • Jádro je základní organelou buňky s vláknitými útvary - chromozomy. Ty obsahují kyselinu DNA, která je nositelem dědičnosti.
  • Ribozomy jsou organely, které jsou zodpovědné za za syntézu bílkovin z aminokyselin.
  • Mitochondrie jsou organely, které buňce dodávají energii tím, že rozkládají cukry, tuky a jiné živiny. Uvolněnou energii váží na energeticky bohaté molekuly ATP, které jsou zásobárnou a zdrojem energie pro buňku.
  • Membrány se podílejí na metabolických přeměnách, transportu molekul, transformaci energie a na informačních procesech v buňce.

Inkluze v protoplazmě

Buněčné inkluze jsou produkty látkové výměny a metabolické činnosti buňky. Jsou to například:

Rozdíl mezi živočišnou a rostlinnou buňkou

Rostlinná buňka

Rostlinná buňka je tkáňově a orgánově méně specializovaná než živočišná buňka. V její protoplazmě se nacházejí některé jiné organely a inkluze:

Živočišná buňka

Živočišná buňka je tkáňově a orgánově více specializovaná než rostlinná buňka. V její protoplazmě se nacházejí některé jiné organely a inkluze:

  • nemá buněčnou stěnu a nemá plastidy
  • má malé vakuoly
  • centripetální vznik buněčné přepážky (zaškrcování)
  • má jiné buněčné inkluze (například glykogen)
  • má dělicí vřeténko (organela centriol dělení buňky)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Protoplasm na anglické Wikipedii a Protoplasma na německé Wikipedii.

  1. Časopis Vesmír, roč. 4, č. 6, str. 140; 1926 - on-line

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.