Prostorový úhel

Prostorový úhel jako veličina se používá k vymezení určité části možných směrů z daného prostorového bodu, a to zejména ve veličinách charakterizující šíření elektromagnetického vlnění (včetně světla) či korpuskulárního záření (toky a proudy částic).

Pozorujeme-li z určitého bodu o polohovém vektoru ${\displaystyle {\boldsymbol {r}}}$ element plochy ${\displaystyle \mathrm {d} S}$, jehož polohový vektor je ${\displaystyle {\boldsymbol {r}}^{\prime }}$, pak pro element prostorového úhlu platí

${\displaystyle \mathrm {d} {\mathit {\Omega }}={\frac {{\boldsymbol {R}}\cdot \mathrm {d} {\boldsymbol {S}}}{R^{3}}}}$,

kde ${\displaystyle {\boldsymbol {R}}={\boldsymbol {r}}-{\boldsymbol {r}}^{\prime }}$, ${\displaystyle R}$ je velikost tohoto vektoru a ${\displaystyle \mathrm {d} {\boldsymbol {S}}={\boldsymbol {n}}\mathrm {d} S}$, přičemž ${\displaystyle {\boldsymbol {n}}}$ je normála plochy v bodě ${\displaystyle {\boldsymbol {r}}^{\prime }}$.

• Úhel
• Steradián

• Obrázky, zvuky či videa k tématu prostorový úhel na Wikimedia Commons