Projekt 1241

Projekt 1241 (v kódu NATO třída Tarantul) je třída raketových korvet (některé zdroje je kategorizují jako raketové čluny) sovětského námořnictva z doby studené války. Stavěny byly od roku 1977. Byly exportovány do řady dalších zemí. Z jejich konstrukce vychází též protiponorkové korvety Projektu 1241.2.

Projekt 1241 / Třída Tarantul
Korveta projektu 1241
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Typkorveta
Osudaktivní (2017)
PředchůdceProjekt 1239 / Bora
Technické údaje Tarantul III (Projekt 1241.1M)
Výtlak385 t (standardní)
455 t (plný)
Délka56,1 m
Šířka11,5 m
Ponor2,5 m
PohonCODOG
Rychlost36 uzlů
Posádka34
Výzbroj1× 76mm kanón AK-176
P-270 Moskit (2×2)
Strela-2 (1×4)
AK-630 (2×1)
Technické údaje Tarantul V (Projekt 1241.8)[1]
Výtlak510 t
Délka56,9 m
Šířka13 m
Ponor3,62 m
PohonCOGAG
Rychlost40 uzlů
Dosah2300 nám. mil
Posádka44
Výzbroj1× 76mm kanón AK-176M
16× Ch-35 (4×4)
12× Igla
AK-630M (2×1)

Varianty

Nákres třídy

Výzbroj verze Tarantul I (Projekt 1241.RE) tvoří jeden dvouúčelový 76mm kanón AK-176 a dva systémy blízké obrany AK-630 v zadní části nástavby. K obraně proti vzdušným cílům slouží čtyřnásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel krátkého dosahu Strela-2. Údernou výzbrojí jsou dva dvojnásobné kontejnery protilodních střel P-15 Termit. Pohonný systém koncence CODOG tvoří dvě plynové turbíny DR 77 a dva dieselové motory CM 504. Nejvyšší rychlost dosahuje 36 uzlů.

Vylepšená varianta Tarantul II (Projekt 1241.1) se liší pouze modernější elektronikou, což se pozná podle výrazného radomu střeleckého komplexu v prostoru nad velitelským můstkem. Poslední verze Tarantul III (Projekt 1241.1M) se liší odlišně tvarovaným stěžněm a mnohem účinnější údernou výzbrojí, kterou nově tvoří čtyři nadzvukové protilodní střely P-270 Moskit s dosahem 120 km.

Vietnamské čluny varianty Tarantul V (Projekt 1241.8) nesou jeden 76mm kanón AK-176M, dva 30mm kanóny AK-630M, 12 přenosných protiletadlových řízených střel Igla a šestnáct protilodních střel Ch-35. Vietnam by přitom rád získal střely Klub-N.[2]

Stavba

Export korvet projektu 1241:[3]

JménoVerzeUživatelSpuštěnaVstup do službyStatus
HQ-375Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvo2007[4]aktivní
HQ-376Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvo2008[4]aktivní
HQ-377Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvobřezen 2013[1]20. července 2014aktivní
HQ-378Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvoduben 2013[1]20. července 2014aktivní
HQ-379Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvo25. září 2015aktivní
HQ-380Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvo25. září 2015aktivní
HQ-382Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvoduben 2016[1]9. října 2017[5]aktivní
HQ-383Projekt 1241.8Vietnamské námořnictvoduben 2016[1]9. října 2017[5]aktivní
Edermen (828)Projekt 1241.8Námořnictvo Turkmenistánu2011aktivní[6]
Gayratly (829)Projekt 1241.8Námořnictvo Turkmenistánu2011aktivní[6]

Uživatelé

Korveta Zarečnij
Ruská korveta během přehlídky
  • BulharskoBulharské námořnictvo provozuje jeden kus této třídy.
  • EgyptEgyptské námořnictvo v roce 2014 projevilo zájem o zakoupení ruské korvety P-32. Korveta byla do služby přijata v srpnu 2015.
  • IndieIndické námořnictvo v letech 1987-1997 zařadilo celkem 11 jednotek verze Tarantul I, sloužících jako třída Veer. Prvních pět dodalo Rusko a zbytek postavily domácí loděnice. V roce 2002 byly do služby zařazeny další dvě jednotky vylepšené verze Tarantul III.
  • Jemen – Jemenské námořnictvo získalo v letech 1990–1991 dvě jednotky verze Tarantul I, které dostaly trupová čísla 124 a 125.
  • NDRVolksmarine získala pět člunů. Po sjednocení Německa byly vyřazeny a jeden dodán do USA ke zkouškám. Dnes je zachován jako muzeum.
  • PolskoPolské námořnictvo získalo v letech 1983–1989 čtyři jednotky verze Tarantul I, pojmenované Gornik, Hutnik, Metalowiec a Rolnik. Stále jsou v aktivní službě.
  • RumunskoRumunské námořnictvo v letech 1990–1991 zařadilo tři kusy verze Tarantul I, pojmenované Zborul, Tescarusul a Lastunul.
  • RuskoRuské námořnictvo mělo k roku 2008 ještě dva kusy verze Tarantul I, 16 kusů verze Tarantul II a 28 kusů verze Tarantul III, celkem tedy 46 jednotek.
  • TurkmenistánNámořnictvo Turkmenistánu zakoupilo dvě jednotky projektu 1241.8. Dodány byly roku 2011.[7]
  • UkrajinaUkrajinské námořnictvo po rozpadu SSSR získalo dva kusy verze Tarantul II.
  • VietnamVietnamské námořnictvo získalo roku 1994 dva kusy verze Tarantul I. V březnu 2004 byly objednány nové čluny verze projektu 1241.8 se silnější výzbrojí. Objednávka zahrnovala dvě korvety postavené ruskou loděnicí Vympel (dodány v letech 2007–2008) a šest dalších sestavených ve vietnamské loděnici Ba Son s opcí na další čtyři.[3] Stavba vietnamských korvet byla zahájena roku 2010, přičemž v letech 2014–2015 do služby vstoupily čtyři korvety a další dvě budou spuštěny v roce 2016.[3]

Odkazy

Reference

  1. Project 12418 Class Missile Corvettes, Vietnam [online]. Naval-technology.com [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Russia May Supply Klub Anti-Ship Missiles for Vietnam Molniya-class Missile Boats [online]. Navyrecognition.com [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Last Two Project 12418 Tarantul-class Corvettes for Vietnam Navy to be Launched in Spring 2016 [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Vietnam Launched Two Project 12418 Tarantul-class Corvettes Produced Under Licence [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Poslední dva vietnamské raketové čluny odevzdány. ATM. 2017, roč. 49, čís. 11, s. 64. ISSN 1802-4823.
  6. Class Tarantul V (Project 1241.8) Guided Missile Patrol Craft [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-03. (anglicky)
  7. Russia delivers 2 missile boats for Turkmenistan Navy [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.