Třída Veer
Třída Veer je třída protiponorkových korvet indického námořnictva. Jedná se o modifikaci sovětské třídy Tarantul. Ve třech skupinách bylo postaveno 13 jednotek této třídy. Objednávka dalších dvou lodí byla později zrušena. Dvanáct z nich je stále v aktivní službě, zatímco Prahar se potopil roku 2006 po kolizi s kontejnerovou lodí MV Rajiv Gandhi.[2]
| Třída Veer | |
|---|---|
 INS Veer (K40) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Indické námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 13 |
| Osud | aktivní (2018) |
| Nástupce | třída Abhay |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 480 t (standardní) 600 t (plný)[1] |
| Délka | 56,5 m |
| Šířka | 10,5 m |
| Pohon | COGAG |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Posádka | 50 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 2× 30mm kanón AK-630 4× SS-N-2 (4×1) SA-N-5 |
Stavba
Jednotky třídy Veer:[3]
| Jméno | Loděnice | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| INS Veer (K40) | Voloďarskij | 12. května 1987 | vyřazena 28. dubna 2016[4] |
| INS Nirbhik (K41) | Voloďarskij | 3. února 1988 | vyřazena 11. ledna 2018[5] |
| INS Nipat (K42) | Voloďarskij | 15. ledna 1989 | vyřazena 28. dubna 2016 |
| INS Nishank (K43) | Voloďarskij | 12. září 1989 | aktivní |
| INS Nirghat (K44) | Voloďarskij | 4. června 1990 | vyřazena 11. ledna 2018[5] |
| INS Vibhuti (K45) | Mazagon Dock Limited | 3. června 1991 | aktivní |
| INS Vipul (K46) | Mazagon Dock Limited | 16. března 1992 | aktivní |
| INS Vinash (K47) | Goa Shipyard Limited | 20. listopadu 1993 | aktivní |
| INS Vidyutv (K48) | Goa Shipyard Limited | 16. ledna 1995 | aktivní |
| INS Nashak (K83) | Goa Shipyard Limited | 29. prosince 1994 | aktivní |
| INS Prahar (K98) | Goa Shipyard Limited | 1. března 1997 | potopen po kolizi |
| INS Prabal (K92) | Mazagon Dock Limited | 12. září 2000 | aktivní |
| INS Pralaya (K91) | Mazagon Dock Limited | 18. prosince 2002 | aktivní |
Konstrukce
První skupina (Veer)
První pětici lodí, Veer, Nirbhik, Nipat, Nishank a Nirghat, pro Indii postavila sovětská loděnice Volodarskij. Dokončeny byly v letech 1987–1990. Mají standardní výtlak 480 t a 600 t plný. Výzbroj tvoří jeden 76mm kanón v dělové věži na přídi, dále dva systémy AK-630 s 30mm kanóny, čtyři protilodní střely SS-N-2 a konečně protiletadlový komplet SA-N-5. Pohon je koncepce COGAG.
Druhá skupina (Vibhuti)
Dalších šest korvet, Vibhuti, Vipul, Vinash, Vidyut, Nashak a Prahar, postavily indické loděnice Goa a Mazagon. Dokončeny byly v letech 1991–1997. Liší se mírně většími rozměry, jejich délka je 56,9 metru a šířka 10,6 metru. Výzbroj je shodná.
Třetí skupina (Prabal)
Dodatečně byly postaveny ještě vylepšené jednotky Prabal a Pralaya, dokončené v indických loděnicích v letech 2000–2002. Objednávka na další dvě korvety této série byla zrušena. Úderná síla obou lodí se značně zvýšila díky instalaci 16 protilodních střel SS-N-25. Pohon je opět koncepce COGAG. Pohonný systém tvoří dvě dvojice plynových turbín. Rychlost je až 40 uzlů.
Odkazy
Reference
- Následující údaje platí pro první pětici lodí.
- Předčasný konec služby INS Vindhyagiri. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 71. ISSN 1802-4823.
- K 40 Veer Class (Sov. Tarantul I) [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Indian Navy decommissions two Veer-class ships [online]. Navaltoday.com [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- Indian Navy decommissions Veer-class corvettes ‘Nirbhik’ and ‘Nirghat’ [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. (česky)
Externí odkazy
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Veer na Wikimedia Commons