Povolání

Povolání jako pojem českého pracovního práva je definován v § 5 písmeno f) zákona o zaměstnanosti, který říká, že se jedná o standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost.

Povolání jsou strukturovaně popisována v Národní soustavě povolání. Zde zástupci zaměstnavatelů specifikují:

• pracovní činnosti,
• pracovní podmínky,
• příklady práce,
• kvalifikační úroveň, odborný směr a CZ-ISCO, do kterého povolání patří,
• zdravotní požadavky,
• kvalifikační požadavky (vhodná školní příprava, další vzdělávání, požadované certifikáty či povinnou praxi, odpovídající kvalifikaci z Národní soustavy kvalifikací),
• požadované kompetence (měkké kompetence, obecné dovednosti, odborné znalosti a dovednosti),
• průměrné mzdy a volná místa na českém trhu práce,

Podle společnosti Gartner do roku 2025 nahradí až třetinu pracovní síly roboti a automatizační software, v této souvislosti ale vyvstává otázka, zda se pro onu třetinu lidí najde jiné povolání.[2] Podle futurologa Thomase Freye by do roku 2030 mělo zaniknout až polovina pracovních míst, měla by zaniknout pracovní místa v uhelných elektrárnách, ve společnostech starající se o přenosové soustavy, v automobilkách a v jejich dodavatelských firmách, v klasickém školství, ve výrobě, v zemědělství a v armádě, přičemž místo zaniklých pracovních míst by měla vzniknout nová povolání pro nově vzniklé potřeby.[3]

Podle zakladatele Computer Pressu Jiřího Hlavenky postupně přestala být potřeba, aby se většina lidí věnovala zemědělství, takže tito lidé postupně přijali nějaké povolání v továrnách, které se ale postupně automatizují, takže probíhá další přesun lidí do povolání ve službách. Ovšem i tato povolání jsou postupně automatizována a navíc zde dochází k tomu, že klienti některých služeb se obsluhují sami, ovšem pro zaměstnance v těchto povoláních už jiná povolání nevzniknou.[4] S tímto názorem ale nesouhlasí psycholog Peter Lelovič, který se domnívá, že s rozvojem techniky se nová povolání objeví a že stejnou úvahu o nevzniku nových povolání bylo možné provést už v době, kdy se zvýšila výnosnost v zemědělství díky zavedení pěstování brambor, díky čemuž se zemědělství mohlo věnovat méně a méně rolníků, takže přebývající rolníci byli ti, pro které by nebylo nové povolání.[5]

Podle žebříčku ohroženosti pracovních míst digitalizací, který je součástí vládního dokumentu Národní iniciativa Průmysl 4.0 čtvrtá průmyslová revoluce [6] nejvíce ohrozí úředníky, řidiče motocyklů a osobních automobilů, pokladníky a prodavače vstupenek.[7] Z úředníků jsou nejvíce ohroženi ti, kteří se zabývají zpracováním číselných údajů.[7] Podle žebříčku jsou nejméně ohroženi lidé pracující na manažerských pozicích, ale i zde může dojít ke snížení potřebné kvalifikace a mzdového ohodnocení, protože jejich úkoly mohou být v budoucnu jednodušší a zvládnutelné méně kvalifikovanou pracovní sílou.[7] Podle prezidentky Mezinárodní asociace agentur práce Annemarie Muntzové stroje zvládnou i některé administrativní činnosti, takže by mohly nahradit zaměstnance v cestovních kancelářích, dispečery, pojišťovací agendy nebo bankéře, ovšem nehrozí kvůli tomu zvýšení nezaměstnanosti, protože vzniknou nové pozice ve službách nebo v oborech, kde je potřeba vyrábět zboží „na míru“.[8]

Rozdíly mezi pracovišti rostou převážně v komerční sféře.[9]