Prievaly

V roce 1439 se obec Prievaly jmenovala Schwancendorf. V té době se tato osada rozložila na písčině Záhorské duny, ve které najdete všechny složky rozdrobených hornin. Od poloviny 15. století obec patřila různým tehdejším feudálním rodinám, z nichž nejznámějšími byly Korlátkové z panství Korlátko, pak Apónyiové, Bošányiové, Motešickové a další rodiny, které se ucházely o „priazeň pieskovcovitého chotára (katastru)“ tehdejšího Sandorfu a později Šandorfu. Němci Záhorským vesnicím dávali často své názvy, jen aby zmátli a změnili význam lokality a dokázali svou sounáležitost k regionu. Jenže Záhoráci byli vždy tvrdý národ a nikdy nechtěli „nic enem co mu patrí“ a tak si hospodařili po staletí po svém a žili svérázným životem.
V historii této vesnice se rovněž uvádí, že byla městečkem (oppidem) a měla i právo konat v roce čtyři trhy s dobytkem. Jako městečko honosil se tehdejší Sandorf i tím, že mu patřilo 25 poddanských rodin a 19 bezzemků. Každé takové městečko muselo prokázat, že je „vrchností“, když už ne nad rozsáhlými majetky, tak alespoň nad několika poddanskými usedlostmi. Ale městečka, to nebylo jen pár domků s návsi (čili Rynk), ale bylo hlavně centrem i řemeslnického života, i když těch řemeslníků v té době nebylo až tak mnoho.
Přes Prievaly vedla kdysi Jantarová, později Česká cesta z Prahy do Budína. Cesta se zachovala dodnes. Prievalčané měli i právo soudnictví, o čemž svědčí i památka - pranýř, na který přivazovali zločince a lidé mu mohli nadávat, plivat na něj.

Pod Prievaly je vybudována soustava podzemních chodeb - katakomb. Zde se našel i velký poklad, který obsahoval několik zlatých cihliček. Nad obcí v kopci je malá jeskynní díra, o níž se říká, že je to prý tajná chodba, která vede z nedalekého hradu Korlátka.

V roce 2011 zde zahájil činnost pivovar s názvem Sandorf.[4]

• 
  Prievaly
• 
  Prievaly a bukovská přehrada z hradu Ostrý kameň
• 
  Náměstí a prievalský kostel