Praha-Krč (nádraží)

Praha-Krč je železniční stanice ležící na trati Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš. Nachází se v Praze v Krči nedaleko od Krčského zámku v Krčském údolí na adrese Před Nádražím 68/2. V příštích letech je plánována demolice současné nádražní budovy.[1]

Praha-Krč
Pohled na nádražní budovu z ulice Před nádražím
StátČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha (část Krč)
Souřadnice50°2′4″ s. š., 14°26′44″ v. d.
Praha-Krč
Praha-Krč, Praha
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice571562
Trať210
Nadmořská výška215 m n. m.
V provozu od1882
Zabezpečovací zařízeníRZZ
Dopravních kolejí7
Nástupišť (hran)2 (3)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaautobus
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova od kolejiště

Historie

Původní nádraží

Původní nádraží bylo vystavěno roku 1882 na trati NusleModřany, která měla sloužit rychlému a lacinému spojení modřanského cukrovaru s Prahou. Stálo jižně od trati v ulici U Krčského nádraží východně od křižovatky s ulicí U Společenské zahrady v místech železničního podchodu.[2] Bylo zdemolováno v roce 1964 při přestavbě nádraží v rámci dobudovávání pražského železničního uzlu, konkrétně Železniční jižní spojky vedoucí z Radotína na seřazovací nádraží Vršovice.

Nové nádraží

V roce 1964 byla náhradou postavena nová nádražní budova severně od trati, na pravé straně trati ve směru k nádraží Braník. Nové nádraží tak bylo situováno do centra Dolní Krče, které však později v osmdesátých letech muselo ustoupit výstavbě silniční Jižní spojky, nyní se tedy nádraží nachází prakticky mimo zástavbu.

Metro

Vlečka pražského metra

V roce 1971 byla do nádraží zaústěna jednokolejná trať Pražského metra z Depa Kačerov, která díky stejnému rozchodu vagonů metra i železnice a speciálním naváděcím kolejničkám může sloužit oběma dvěma typům vozidel. Vlečka je využívána při nasazování nových souprav metra do provozu a také jako testovací trať pro síť pražského metra.

Stanice linky metra D

Nádraží Praha-Krč je zamýšleno také jako jedna ze stanic chystané linky D pražského metra. Do této stanice by mělo být možné vstoupit přímo z vlakových peronů a samotná poloha stanice by se měla nacházet nad zemí - dokonce přímo nad rybníkem.[3]

Plánovaná demolice budovy nádraží

15. dubna 2019 náměstek primátora Adam Scheinherr spolu s generálním ředitelem Dopravního podniku hl. m. Prahy Petrem Witowským oznámili, že se vedení Prahy a DPP předběžně dohodly, že kvůli stavbě nového metra D koupí od Správy železnic výpravní budovu železniční stanice Praha–Krč.[4] Zatím není jasné, zda kupcem bude dopravní podnik, nebo hlavní město Praha, a transakci bude muset schvalovat vláda.[4] Podle ředitele DPP pravděpodobně bude nutné budovu zbourat a postavit novou.[4] Dopravní podnik by v nové budově chtěl zřídit dispečink pro plánované metro D. Správa železnic by tam současně chtěla umístit i svoje technologie pro železnici.[1][5]

Odkazy

Reference

  1. SCHMIDT, Daniel. Dopravní podnik plánuje zbourat budovu nádraží v Krči. krcakzije.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. (česky)
  2. Orientační plán Prahy a obcí sousedních: mapový list č. 22. Vydáno v září 1912. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Dostupné online.
  3. Jak se nová trasa metra D dotkne Krčského lesa?. www.krcakzije.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. (česky)
  4. Jan Sůra: Praha koupí kvůli metru D nádraží v Krči, význam stanice vzroste, Pražský deník, 15. 4. 2019
  5. Budova nádraží v Krči půjde k zemi: Nahradí ji nová s dispečinkem pro metro D. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.

Literatura

  • DŽURNÝ, Jakub. Praha-Vršovice + zastávka [online]. Pacifikem.cz, 2. 1. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupné online. (čeština)
  • BERKA, Miroslav. Posázavský Pacifik. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1991. 189 s. ISBN 80-7030-135-X. Kapitola Výstavba posázavské železnice, s. 17. (čeština)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.