Praha-Radotín (nádraží)
Praha-Radotín je železniční stanice ve stejnojmenné části Prahy Praha-Radotín na adrese Vrážská 43/5. Leží na trati 171. Na východním zhlaví ústí do stanice trať od Branického mostu. Krajní koleje na východním zhlaví jsou na Branický most a prostřední na Smíchov. Staví zde pouze osobní vlaky. Některé posilové vlaky v pracovní dny zde končí. Stanicí prochází linka Pražského systému Esko - linka S7. Je to poslední stanice v Praze na trati do Berouna. V roce 2014 stanici k nástupu či výstupu využilo přes 2,3 milionu cestujících, čímž byla čtvrtou nejvytíženější železniční stanicí v Praze.[1]
Praha-Radotín | |
---|---|
Pohled z 1. nástupiště na nádražní budovu | |
Stát | Česko |
Kraj | Hlavní město Praha |
Město | Praha (část Radotín) |
Souřadnice | 49°59′9″ s. š., 14°21′52″ v. d. |
Praha-Radotín | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 532564 |
Trať | 171 |
Nadmořská výška | 205 m n. m. |
V provozu od | 1862 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ |
Dopravních kolejí | 6 |
Nástupišť (hran) | 3 (4) |
Počet cestujících | 2 320 000 (2014)[1] |
Vypravené vlaky | 41 747 (2014)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | autobusy |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na černošickém (západním) zhlaví je železniční přejezd. Ústí zde vlečka cementárny Českomoravského cementu, proto je zde také velký obrat nákladních vlaků.
V současné době na nádraží probíhá rozsáhlá rekonstrukce.
Historie
Budova byla postavena v roce 1862, při stavbě České západní dráhy ve volné krajině poblíž tehdy malé obce Radotín. Nádraží bylo koncipováno jako osobní s budoucím využitím rovněž pro nákladní dopravu. Tak se také stalo, během následujících deseti let byla v okolí nádraží postavena řada továren, dnes obvykle již neexistujících (šlo například o cementárnu dokončenou v roce 1871 nebo cukrovar dokončený o rok později). Další pak přibývaly až do doby první republiky.
Samotná nádražní budova byla několikrát mírně přestavěna, například v roce 1897. Roku 1923 přibyla čekárna III. třídy, později přestavěná na dnešní nádražní restauraci, Počátkem 40. let bylo zvažováno vybudování nové, rozsáhlé funkcionalistické odbavovací budovy dle projektu architekta Josefa Dandy. Tato budova však nakonec nevznikla, v roce 1947 byla pouze přistavěna jednopatrová přístavba se zázemím a dopravní kanceláří k historické části. Tehdy rovněž vznikl podchod na druhé nástupiště a dále na sever Radotína.
Vlivem stavebního rozvoje Radotína se budova nádraží už v 1. polovině 20. století stala v podstatě součástí širšího centra města. Již před první světovou válkou se před nádražím začaly objevovat budovy městského typu, počátkem 20. let byl navíc zrušen navazující cukrovar a postupně nahrazen parkem a zástavbou rodinných a bytových domů.
Po integraci železnice do městské hromadné dopravy na počátku 90. let 20. století začala výrazně stoupat využívanost nádraží. Zejména nástupiště jsou navíc už od přelomu 20. a 21. století ve značně havarijním stavu a už od této doby začíná být skloňována potřeba rekonstrukce. Ta započala po dlouhých jednáních v roce 2019 a dokončena má být roku 2023.[2]
Budoucnost
Výsledkem rekonstrukce, zahájené roku 2019, jejíž součástí je kompletní optimalizace trati ze Smíchova až do Radotína, bude nová odbavovací hala, postavená v proluce mezi současným nádražím a řadou obchodů. Celé nádraží se tak částečně posune na západ směrem k radotínskému „novému“ sídlišti a v této lokalitě připravovanému developerskému projektu Centrum Radotín. Vybudovány budou dvě nová nástupiště s bezbariérovými rampami a výtahy a nový podchod, který nahradí současný přejezd mezi ulicemi Vrážská a Na betonce. Současný podchod bude zrekonstruován. Historická budova nádraží by měla být následně využita městskou částí Praha 16 - Radotín jako sídlo Městské policie.[3]
Služby
Na nádraží se nachází pokladna, čekárna a toalety. K dispozici byla rovněž tradiční nádražní restaurace a trafika, zaniklá v 10. letech 21. století. Po roce 2010 vznikla na nádraží prodejna pečiva a stánek s točenou zmrzlinou. V současné době jsou všechny tyto podniky na nádraží z důvodu probíhající rekonstrukce zrušeny. Po dokončení rekonstrukce by měly být služby soustředěny především v nové odbavovací hale, která vznikne západně od té současné. Ta bude obsahovat rovněž nové pokladny, čekárnu a toalety.
Kolejiště
- 1. kolej není příliš využívaná. Slouží především pro odstavení motorových univerzálních vozíků (MUV). Na této koleji je možný pouze posun. Služebně 5. kolej. Kolej s poloperonem.
- 2. kolej je především využívaná nákladními vlaky, které zde projíždějí, jelikož tato kolej pokračuje na východním zhlaví na Branický most. Služebně 3. kolej. Kolej s poloperonem.
- 3. kolej je hlavní kolej ve směru do Prahy-Smíchova. Služebně 1. kolej. Kolej s poloperonem.
- 4. kolej je hlavní kolej směr Beroun. Přístup pouze podchodem na nástupiště. Služebně 2. kolej. Kolej u hrany nástupiště.
- 5. kolej je využívána jak nákladní, tak osobní dopravou. Nákladní vlaky ze směru od Branického mostu po této koleji projíždějí. Na této koleji stojí osobní posilové vlaky ve špičce pracovních dnů, které zde mají počáteční stanici. Přístup pouze podchodem na nástupiště. Služebně 4. kolej. Kolej u hrany nástupiště.
- 6. kolej je využívaná pouze nákladní dopravou, především pro otáčení vlaků vlečky Českomoravského cementu. Služebně 6. kolej.
- 7. kolej je využívaná pouze nákladní dopravou, především pro otáčení vlaků vlečky Českomoravského cementu. Služebně 8. kolej.
- 8. kolej, na této koleji je možný pouze posun. Služebně 10. kolej.
Galerie
- Nádraží v zimě
- Nádraží přes trať
- Navazující autobusová doprava na přilehlém autobusovém nádraží
- Navazující autobusová doprava na přilehlém autobusovém nádraží
- Čekárna ve staré budově
- Vestibul staré budovy
- Kolejiště nádraží před rekonstrukcí
- 1. nástupiště
- Pekařství na 1. nástupišti
- 1. nástupiště
- Pohled na 2. nástupiště
- Dnes již neexistující nádražní sklad
- Vchod do podchodu v severní části
- Vzhled podchodu
- Vzhled podchodu
- 1. nástupiště
- Detail historické budovy
- Dnes již neprovozovaná elektrická jednotka 470 v Radotíně
- Nostalgický vlak na radotínském nádraží
Odkazy
Reference
- Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online.
- Kolektiv autorů. Kniha o Radotínu. Příprava vydání Dagmar Broncová-Klicperová; redakce Helena Tichá, Vladimíra Pekárková. první. vyd. Praha: MILPO MEDIA s.r.o., 2011. 231 s. ISBN 978-80-87040-20-1. S. 55, 56, 189, 190, 195.
- praha16.eu. www.praha16.eu [online]. Městská část Praha 16 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Radotín na Wikimedia Commons
- České dráhy: Praha-Radotín
- Společnost pro veřejnou dopravu. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Radotín. Archivováno 28. 6. 2018 na Wayback Machine prahamhd.vhd.cz.
- Praha-Radotín zastávka. In: Databáze železničních tratí. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. ISSN 2391-4793. 2019.01.02.