Pražské předměstí (České Budějovice)

Předměstí se vyvinulo z původně samostatné osady Staré Město a zástavby roztroušené podél Pražské silnice a Dlouhé cesty, tedy dnešní ulice Na Sadech. Převážnou část volné plochy zabírala příslušenství šosovních dvorů, malá hospodářství a zahrady měšťanů. Nejstarším objektem v oblasti byl Špitálský dvůr, který se nacházel na roku ulic Pekárenské a Pražské, v těsné blízkosti nejstaršího osídlení na územní Českých Budějovic, osady Budivojovice v okolí Kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (dnešní Pražské sídliště).

V letech 1819-1820 byl na rohu dnešních ulic Jírovcova a Riegrova postaven hostinec, divadelní sál a středisko společenského života dům Alžír (název odvozen od označení přilehlé části Jírovcovy ulice)[2][3], ve kterém mj. později vystupovala např. i Ema Destinnová nebo herec Národního divadla Jindřich Mošna.[4]

Otakarova ulice

Skutečné nové předměstí se začalo utvářet až v 19. století, zejména po roce 1848. Hranici se současně se vyvíjejícím Vídeňským předměstím tvořila Nová ulice. Bývalá pole byla osídlována přistěhovalci z české části jihočeského venkova, převážně nemajetnými lidmi, kteří hledali obživu jako dělníci v rozvíjejícím se průmyslu. Pražské předměstí mělo od začátku charakter obytné čtvrti, budované na důsledném pravoúhlém schématu. V letech 1904-1921 mělo postavení osady, předtím i potom jen městské čtvrti. Na severním okraji byla v letech 1894-1895 postavena dělostřelecká kasárna, na místě Špitálského dvora byly postaveny vojenské pekárny (odtud název Pekárenské ulice), dále v letech 1893-1895 zde byla vybudována také městská jatka, koncem století byl ve Skuherského ulici zřízen národní podnik Latzmannova tužkárna a v letech 1894-1895 také Český akciový pivovar. Dostatek volného prostoru umožnil také výstavbu nových škol: například původní budovy Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka z roku 1868 ve Skuherského ulici a jeho novou budovu z roku 1903 v ulici Fráni Šrámka.[5][6]

V letech 1963-1966 byla zbořena značná část staré zástavby na severní straně Pekárenské ulice a byly zde postaveny panelové domy typu T06B, čímž vzniklo Sídliště U Pekárenské.[7]

Po roce 1989 charakter předměstí výrazně ovlivnila výstavba nákupních center v křížení Pražské a Strakonické ulice.[5] V letech 2003 a 2004 byl areál bývalých vojenských pekáren přestavěn na nákupní centrum IGY.

V současnosti jde o urbanistickou jednotku, která je součástí městské části České Budějovice 3.

V oblasti předměstí stojí řada významných budov. Kromě budovy prvního místního gymnázia, například církevní stavby jako kostel svatého Václava z roku 1870, nebo Husův sbor z roku 1924 na Palackého náměstí a evangelistický kostel v ulici 28. října. Další významnou stavbou je i [8] Clarion Congress Hotel.

Pražské předměstí tvoří tyto ulice:

• Riegrova
• J. Š. Baara
• Bedřicha Smetany
• Skuherského
• Fráni Šrámka
• Pekárenská
• Pražská
• Kostelní
• 28. října
• Dr. Tůmy
• Jírovcova
• Otakarova
• J. Plachty
• Lipenská
• Jeremiášova

• 
  Mariánské náměstí, pohled od jihu
• 
  Clarion Congress Hotel
• 
  Gymnázium J. V. Jirsíka
• 
  Kostel svatého Václava