Strojmír

Strojmír (zemřel po roce 885; latinsky Ztroymir) byl českým knížetem snad v letech 883 až 885 pravděpodobně z rodu Přemyslovců. Jediná zmínka o něm pochází z Kristiánovy legendy.

Strojmír
český kníže
Doba vlády 883? – 885?
Náboženství slovanské křesťanství
Narození 9. století
Úmrtí 9. století
Předchůdce Bořivoj I.
Nástupce Bořivoj I.
Potomci Comes Vok?
Rod Přemyslovci?
Otec Hostivít?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snad nedlouho po Bořivojově křtu na Velké Moravě se proti pokřtěnému knížeti vzbouřili velmožové a Bořivoje vyhnali. Novým knížetem se stal Strojmír, jenž možná žil do té doby v Bavorsku. Po nějakou dobu pak Strojmír panoval, byl však poté vyhnán ze země. Další informace o něm nejsou známy.

Život
Bořivoj I. v Rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě

O Strojmírově původu není nic známo. Podle historika Rudolfa Turka byl Strojmír totožný s knížetem Spytimírem, který bojoval v bitvě u Vltavy.[1] Podle Dušana Třeštíka prohrál on či jeho otec boj o moc s Bořivojovým otcem (Hostivítem?), byl poražen a musel odejít do Bavorska.[2][3] Tam se pravděpodobně asimiloval natolik, že přijal křest. Vhodný moment pro nástup Strojmíra na trůn přišel po Bořivojově křtu.

„ Povstanou proti němu svorně a jednomyslně a snaží se ho vypuditi ze země, by pokoušejí se i života ho zbaviti. Když to kníže poznal, odešel od nich a znovu se uchýlil na Moravu ke králi Svatoplukovi a k biskupu Metodějovi. I byl od nich přijat s velkou slávou a jak se slušelo a přebývaje u nich po nějakou dobu seznámil se dokonaleji s naukou Kristovou. Ale svrchu řečený lid, setrvávaje ve své nepravosti, nějakého Strojmíra, jehož jméno se do latiny překládá rege pacem... “
— Kristiánova legenda[4]

Povolání Strojmíra nejspíš nesouviselo s otázkou náboženství, neboť Strojmír byl křesťanem. Pravděpodobně souviselo se spory o orientaci na Velkou Moravu. Bořivoj, jako zastánce moravských pořádků byl zřejmě nepohodlný, proto byl vyhnán a na stolec byl dosazen Strojmír, jako zastánce východofranské říše.[5][6] Podle Kristiána zapomněl mluvit svou rodnou řečí. To ovšem vzbudilo nespokojenost těch, kteří ho zvolili, protože se nemohli s novým knížetem dorozumět. Bořivojovi přívrženci této nespokojenosti využili a snažili se lid proti Strojmírovi ještě více popudit.[7]

List z manuskriptu Kristiánovy legendy
„ Neboť ten vévoda, kterého si vyvolili, ačkoli z nich pocházel, zapomněl v dlouhém vyhnanství mluvit rodnou řečí. A proto je zavržen od svých vlastních voličů, kteří především sami sebe obviňovali, že si zvolili takového člověka, jehož hlasu ani řeči nejsou s to rozuměti a k jehož uším neznalým jejich jazyka nemůže proniknout jejich volání. A protože řízením prozřetelnosti boží svrchu vzpomenutý kníže Bořivoj tam zanechal při svém odchodu přemnoho přátel, jedná se v jejich řadě o tom, jak by se ukrotilo smýšlení lidu rozlíceného proti laskavému vladaři a jak by se popudilo vší mocí proti zrádnému vetřelci k jeho záhubě. “
— Kristiánova legenda[8]

Podle Kristiánovy legendy se obě strany, Strojmírova i Bořivojova, proto dohodly, že vyjdou z Prahy a na poli uváží, jak se rozhodnout. Strojmírovci se však potají ozbrojili (skryli si zbraně pod šaty) a dohodli se, že na tajné heslo, které znělo: „Proměňme se!", které zvolá jeden z nich, odkryjí zbraně a pobijí muže na Bořivojově straně. Straníci knížete Bořivoje se však o této lsti dozvěděli a také se ozbrojili. Poté, co se ozvalo heslo smluvené stranou Strojmíra, odkryli podporovatelé knížete Bořivoje zbraně a zahnali straníky Strojmíra na útěk. Sám Strojmír poté utekl do ciziny a z Moravy byl do Čech povolán zpět Bořivoj.[9] Celý sběh událostí se měl udát mezi lety 883 až 885.[10] Další informace o Strojmírovi nejsou známy.

„ Ale protože velká většina zrádců přála tyranovi, dohodnou se obě strany na tom, že vyjdou z metropolního města, totiž Prahy, a že uváží na sněmovním poli, co by měli činit. Ale zrádná strana zrádců, křivě jednajíc, vzala si s sebou na to sněmovní pole tajně zbraně a krunýře a smluvili se mezi sebou proti straně proti straně spravedlivých na tajném znamení k vraždě, aby totiž někdo z nich, nebudou-li se stoupenci Bořivojovi tam s nimi chtít dohodnout, hlasitě a veřejně provolal tajné heslo řka: "Proměňme se!" “

Odkazy

Reference
  1. TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitě dějin. Praha 2: Academia, 1963. 335 s. ISBN 80-200-0709-1. S. 145. Dále jen Čechy na úsvitě.
  2. TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.. S. 333. Dále jen Počátky.
  3. BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 241. Dále jen Velké dějiny.
  4. Kristiánova legenda. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Praha: Vyšehrad, 1978. 171 s. ISBN 978-80-7429-291-0. S. 23. Dále jen Kristián.
  5. Počátky s. 332–334
  6. MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1. S. 860. Dále jen Velká Morava II..
  7. Počátky s. 331
  8. Kristián s. 23–25
  9. Počátky s. 331–332
  10. Velká Morava II. s. 861–863

Literatura
Předchůdce:
Bořivoj I.		 Český kníže
Strojmír
asi 883? – 885?		 Nástupce:
Bořivoj I.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.