Pověra

Pověry můžeme rozdělit na:[2]

• vysvětlující – podávají výklad, jak nějaký jev vzniká: nemoc je důsledkem uhranutí,
• zasahující – určitý úkon ovlivní chování lidí: postup, jak uhranout, recept na nápoj lásky,
• ochranné – určitý úkon zamezí působení nadpřirozených sil nebo konkrétních jevů: ochrana před uhranutím, amulety, chránící před bouří, návody pro těhotné ženy, aby se jim narodilo zdravé dítě, návod, jak zabránit otěhotnění,
• věštící – určité znaky napovídají budoucnost. Ty lze ještě rozdělit na:
  • cílené věštby – nějaká osoba si nechá vyložit budoucnost – astrologie, čtení z ruky (chiromantie), horoskop, kondiciogram.
  • odhadování budoucnosti podle určitých jevů – sem patří zejména odhad, jestli budu mít štěstí nebo smůlu.

V primitivních společnostech je víra v magickou moc základem náboženských obřadů (rituálů a tabu). Složitost moderního světa způsobuje, že pověry nechybějí ani v našem každodenním životě. Každý z nás je občas postaven před problém, který nemá jednoznačné pozitivní řešení. Pověrčiví lidé se domnívají, že uskuteční svá přání nebo zaženou nějakou obavu „předepsaným“ činem nebo slovem (klepáním na dřevo, házením soli přes rameno). Potrpí si také na různé předměty pro štěstí, které nosí u sebe (amulety, talismany, aj.), nebo je mají schované doma (koňské podkovy, zaječí pacičky, čtyřlístky).

Pověrčivost lidí ve vysokém postavení často ovlivňovala závažná politická rozhodnutí. Radám svých astrologů věřili například římský císař Tiberius, významný vojevůdce a státník za třicetileté války Albrecht z Valdštejna. Císař Rudolf II. byl velkým podporovatelem astrologů a alchymistů. Pověrčivý byl i Adolf Hitler, ten například plánoval operaci Barbarossa tak, aby vycházela na letní slunovrat (22. června 1941).

Nejvíce pověr se pojí k mezním událostem lidského života (narození, sňatek, smrt).

Lidé jsou k pověrčivosti náchylní z podstaty. Vznik pověr je vysvětlen například v knize Derren Brown – Magie a manipulace mysli. Kupříkladu pověra v amulet přinášející štěstí: nositel amuletu si pamatuje všechny pozitivní události, které se přihodily když měl amulet u sebe, a spojuje je s přítomností amuletu. Nevědomě ignoruje (nepamatuje si) všechny negativní události. Dalším příkladem může být například pověra v telepatické schopnosti, kdy člověk myslí na nějakou osobu, a ona jako by to telepaticky vycítila, vám zatelefonuje v tu chvíli, kdy na ni myslíte. Jde vždy o náhodu, ale pokud zrovna na danou osobu myslíte ve chvíli kdy zavolá, zanechá to ve vás tak silný dojem, že si jej zapamatujete na dlouhou dobu. Zatímco když nějaká osoba zavolá zrovna ve chvíli, kdy myslíte na někoho jiného, nezanechá to dojem žádný a událost je ignorována.

Štěstí přináší:

• kominík, zejména pokud se ho dotkneme, nebo se chytím za knoflík
• střepy
• fůra sena
• čtyřlístek
• podkova
• čísla 3;7
• zvířata: bílý kůň, vlaštovka, čáp, hrdlička, slunéčko sedmitečné, světluška, cvrček, pavouk
• doby: Velký pátek, Štědrý den, neděle, úsvit

Smůlu přináší:

• rozbité zrcadlo
• převržená slánka
• věnovat nůž jako dárek – rozřízne přátelství[3]
• fůra slámy
• zajíc nebo černá kočka přeběhne přes cestu
• čísla 4; 13
• zvířata: had, kozel, vlk, ropucha, sova (zejména sýček), havran, straka, smrtihlav
• doby: pátek třináctého, měsíc v úplňku, půlnoc, poledne, filipojakubská noc (30. dubna)

Je zřejmé, že pověrčiví lidé zvířata rozdělují především podle vzhledu, vydávaných zvuků, chování apod.

• Ordál
• Pátek třináctého
• Pověst
• Pranostika
• Věštění
• Víra
• Náboženství
• Racionalismus
• Mýtus
• Konspirační teorie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pověra na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pověra v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo pověra ve Wikislovníku