Potápky
Potápky (Podicipediformes) je řád vodních ptáků. Obsahuje jedinou čeleď, potápkovití, s 20 žijícími druhy v šesti rodech. Mají velmi vyvinutou kostrční žlázu. Pod vodou vydrží až pět minut.
Potápky | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | potápky (Podicipediformes) Fürbringer, 1888 |
Čeleď | potápkovití (Podicipedidae) Bonaparte, 1831 |
Rody | |
| |
Sesterská skupina | |
plameňáci (Phoenicopteriformes) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzhled
Potápky dorůstají velikosti od nejmenších 27 cm až po největší 48 cm. Mají krátký zobák, dlouhý krk a kratičký ocas. Prsty mají opatřené plovacími lemy a nohy jsou posunuty dozadu tak, že ptáci prakticky nemohou stát. Obě pohlaví vypadají stejně.
Fylogeneze
Řadu let byly potápky považované za sesterskou skupinu potáplic (Gaviiformes). Moderní výzkumy ukázaly, že se v tomto případě jedná o konvergentní vývoj. Sesterskou skupinou potápek jsou ve skutečnosti plameňáci (Phoenicopteriformes); řada společných znaků zahrnuje například:[1]
- nejméně 23 presakrálních obratlů (u většiny ostatních ptáků 18-21)
- notarium vzniklé srůstem čtyř nebo pěti hrudních obratlů
- 11 ručních letek (jediná další skupina se stejným počtem jsou čápovití (Ciconiidae))
Potrava
Pro potravu se potápějí do vody, kde loví ryby, hmyz, měkkýše a korýše.
Mláďata
Potápky si budují své hnízdo z vodních rostlin. Vypadá jako plovoucí plošina na vodě či chuchvalec ukotvený vodními rostlinami. Hnízdí v rákosí, na větších jezerech, zatopených lomech i umělých vodních nádržích. Obvykle hnízdí po jednotlivých párech, některé druhy (jako potápka černokrká) hnízdí i v koloniích. Samice snáší jednou či dvakrát (podle druhu) do roka 4-6 bílých vajec, o které se starají oba rodiče. Mláďata krmí nejčastěji rybami. Rodiče často polykají vlastní peří a pak jím krmí svá mláďata, kterým tím pomáhají při trávení, zbavují je cizopasníků v žaludku. Jako u potáplic se mláďata vozí na hřbetě rodičů.
Zástupci
- rod Podiceps
- potápka argentinská Podiceps gallardoi
- potápka černokrká Podiceps nigricollis
- potápka roháč Podiceps cristatus
- potápka rudokrká Podiceps griseigena
- potápka stříbřitá Podiceps occipitalis
- potápka Taczanovského Podiceps taczanowskii
- potápka velká Podiceps major
- potápka žlutorohá Podiceps auritus
- Podiceps andinus – vyhynulá
- rod Aechmophorus
- potápka Clarkova Aechmophorus clarkii
- potápka západní (potápka velká) Aechmophorus occidentalis
- rod Podilymbus
- potápka šedá (potápka americká) Podilymbus podiceps
- potápka obrovská Podilymbus gigas – vyhynulá
- rod Poliocephalus
- potápka šedohlavá Poliocephalus poliocephalus
- potápka novozélandská Poliocephalus rufopectus
- rod Rollandia
- potápka krátkokřídlá Rollandia microptera
- potápka Rollandova Rollandia rolland
- rod Tachybaptus
- potápka australská (potápka australasijská) Tachybaptus novaehollandiae
- potápka madagaskarská Tachybaptus pelzelnii
- potápka malá Tachybaptus ruficollis (někdy řazena k rodu Podiceps)
- potápka nejmenší Tachybaptus dominicus (někdy řazena do rodu Podiceps)
- potápka skořicovohrdlá Tachybaptus rufolavatus
Reference
- MAYR, Gerald. Morphological evidence for sister group relationship between flamingos (Aves: Phoenicopteridae) and grebes (Podicipedidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 2004, roč. 140, s. 157–169. Dostupné online.[nedostupný zdroj]