Postulát

Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý. Jeho pravdivost přitom není v rámci dané teorie logicky dokazována ani dokazatelná. Pojem postulátu je často užíván zejména ve fyzice, kde je v podstatě synonymem pojmu axiom, který je častější v matematice a geometrii, zatímco další pojem hypotéza je častější v méně formálních či formalizovatelných teoretických systémech (biologie, společenské vědy, atp.) a je možné ji po určitém ověřování buď potvrdit či vyvrátit.

Jsou-li v teorii přijaty určité vstupní postuláty, lze z nich logickou cestou odvodit další tvrzení a studovat, zda jsou pravdivá či nikoliv – např. porovnáním s experimentem. Zatímco zevnitř daného systému lze studovat, zda jsou dané postuláty navzájem logicky slučitelné či konzistentní, lze rozšířením teorie studovat či diskutovat též o pravdivosti samotných postulátů. Obvykle ve vědě dáváme přednost takové teorii, která je založena na menším množství navzájem nezávislých a logicky konzistentních postulátů.

Příklady známých postulátů

Matematické postuláty

Nejznámější a nejpoužívanější typ geometrie, tzv. Eukleidovská geometrie, je založena na pěti postulátech definovaných Eukleidem:

  1. Máme-li dány dva body, existuje právě jedna přímka, která jimi prochází.
  2. Konečnou přímou čáru (úsečku) můžeme prodloužit tak, že vznikne opět úsečka.
  3. Je možné nakreslit kružnici s libovolným středem a poloměrem.
  4. Všechny pravé úhly jsou si rovny.
  5. K danému bodu a přímce lze sestrojit právě jednu rovnoběžku, která prochází daným bodem. (tzv. postulát rovnoběžnosti)

V matematice ovšem pojem postulát prakticky splývá s pojmem axiom, jinými slovy axiom je matematický postulát.

Fyzikální postuláty

Ve fyzice mohou být všechny základní teorie definovány pomocí určitého systému postulátů, často nazývaných též principy.

Např. speciální teorie relativity uplatňuje dva hlavní postuláty: speciální princip relativity a princip konstantní rychlosti světla.

Na určitém systému postulátů je založena též kvantová mechanika. Příkladem je postulát, že každému kvantovému systému lze přiřadit určitý Hilbertův prostor.

Příkladem postulátů, které lze dokázat v rámci obecnější teorie (např. statistické fyziky), jsou např. tři postuláty, s nimiž pracuje molekulárně kinetická teorie látek:

  1. Látky se skládají z atomů, molekul a iontů, které se neustále a neuspořádaně pohybují.
  2. Mezi částicemi existují mezery.
  3. Mezi částicemi působí síly přitažlivé a síly odpudivé.

Obecnějšími příklady postulátů jsou principy či zákony zachování v přírodních vědách (např. zákon zachovávání energie, hmoty apod.). I tyto postuláty lze dokázat v rámci obecnější fyzikální teorie, ve které jsou zákony zachováni logickými důsledky obecných principů symetrie. Postulát tedy není vhodné chápat jako „samozřejmou pravdu“, o které v žádné souvislosti již není potřeba diskutovat, ale jako „vhodný předpoklad“, na základě kterého lze dále logicky vyvozovat a výsledky porovnat např. s experimentem.

Rozdíly mezi axiomy a postuláty

[1] [2]

Postuláty se snažíme vybírat tak, aby se ukázaly jako pravdivé v co nejvíce případech, nicméně se od nich na rozdíl od axiomů nepředpokládá, že by byly pravdivé vždy. Postuláty primárně neslouží k budování teorie, nýbrž k explanaci (tj. vědeckému vysvětlení zkoumaného problému). Výroky dedukované z postulátů jsou pravdivé pouze s určitou pravděpodobností, jsou to hypotézy, které je třeba empiricky ověřit. Věty dedukované z axiomů ověřovat není třeba.

Např. humanistická psychologie má následujících 5 postulátů:

  1. Člověk jako takový je něčím víc než sumou svých částí; je osobou, nikoli organismem.
  2. Člověk existuje v lidském prostředí; je třeba jej pojímat v sociálním kontextu a v rámci jeho interpersonálních vazeb.
  3. Člověk je vědomý; středem lidské zkušenosti je vědomí, které vykazuje kontinuitu.
  4. Člověk má možnost volby a s ní spojenou odpovědnost.
  5. Člověk je intencionálně činný; je si vědom toho, že je strůjcem své budoucnosti, dává smysl své činnosti, usiluje o dosahování svých cílů, tvoří hodnoty.

U axiomů se předpokládá jejich pravdivost na základě jejich zjevnosti. Naproti tomu, žádný z výše uvedených postulátů humanistické psychologie není nijak zjevný. Např. behaviorismus nebo psychoanalýza mají na člověka zcela odlišný názor. Slovo "postulát" česky znamená "požadavek" nebo "žádost". Humanistická psychologie v tomto smyslu tedy "požaduje", aby byl člověk studován v rámci výše zmíněných postulátů, neboť v ní panuje přesvědčení, že k výkladu a pochopení člověka je vhodné jej takhle vnímat. Rozhodně ale nepředpokládá, že by její postuláty byly pravdivé univerzálně -- tak např. při patologických stavech je nepravdivost některých očividná (člověk v kómatu rozhodně není ani vědomý, ani intencionálně činný).

Axiomy bývají někdy ve formálních vědách zaměňovány za postuláty, nicméně k obdobné záměně na poli věd empirických a sociálních nedochází (postuláty za axiomy zaměňovány nebývají).

Odkazy

Reference
  1. Ochrana, F. (2009). Metodologie vědy: Úvod do problému. Praha: Karolinum.
  2. Euclid's Axioms and Postulates

Související články

Externí odkazy
  • Slovníkové heslo postulát ve Wikislovníku
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.