Popel a sníh

Popel a sníh (anglicky Ashes and Snow) je cyklus kanadského umělce a fotografa Gregoryho Colberta. Jedná se o putovní výstavu fotografických děl a filmů v Kočovném muzeu.

Mexiko, 2008

Cyklus

První výstava Gregory Colberta Timewaves otevřená v roce 1992 v Elysejském paláci ve Švýcarsku vyvolala široký ohlas u kritiků. Dalších deset let Colbert veřejně své umění ani filmy neprezentoval. Místo toho cestoval do takových míst jako Indie, Barma, Srí Lanka, Egypt, Dominikánská republika, Etiopie, Keňa, Tonga, Namibie a Antarktida aby natáčel a fotografoval vzájemné vztahy mezi lidmi a zvířaty.

Od roku 1992 absolvoval více než šedesát takových expedic, spolupracoval s více než 130. druhy zvířat. Hrdinou na fotografii či ve filmu se tak stal například slon, velryba, kapustňák, ibis posvátný, jeřáb, orel královský, sokol, zoborožec, gepard, leopard, pes hyenovitý, karakal, pavián, taurotragus, surikata, gibon, orangutan nebo krokodýl. Z lidí to byli barmští mnichové, tanečnice trance dance, lidé ze San a další domorodé kmeny z celého světa.

V roce 2002 Colbert v italských Benátkách představil své dílo Popel a sníh.

Dne 9. dubna 2002 otevřel stejnojmennou výstavu obrazů a fotografií v The Globe and Mail. Díky své ploše 12600m2 patří výstava k jedné z největších „one-man show“ v dějinách Evropy.[1]

Na jaře roku 2005 byla expozice představena v New Yorku v takzvaném Kočovném muzeu (angl. Nomadic Museum), což byla dočasná stavba postavená pro umístění výstavy. Popel a sníh s kočovným muzeem pak cestoval do Santa Moniky v roce 2006, Tokia v roce 2007 a Mexico City v roce 2008. Celkem výstava Popel a sníh přilákala více než 10 milionů návštěvníků a je nejnavštěvovanější výstavou žijícího umělce v historii.[2]

Výstava měla kritický a veřejný ohlas. Časopis Photo to komentoval slovy, že „se narodil nový mistr“.[3][4] Dílo Popel a sníh bylo popisováno jako „nadobyčejné“ magazínem the Economist a jako "exklusivní... monumentální pro všechny smysly" časopisem Wall Street Journal. Stern označil vystavené fotografie za "fascinující" a Vanity Fair označil dílo Gregoryho Colberta jednoduše za "Best of the Best". Článek novin New York Times od Alana Ridinga z roku 2002 uvedl, že „síla obrazů pochází spíše než z jejich formální krásy od způsobu, jakým obklopuje diváka jejich náladou... Jsou to zkrátka pohledy do světa, v němž všemu mlčky a trpělivě vládne čas“.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. The Globe and Mail: Canadian artist Gregory Colbert's photographs are the subject of a giant exhibit in Venice. And you probably haven't heard of him, writes SIMON HOUPT (2002–) [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29. (anglicky)
  2. El Mañana: Acaba Museo Nómada su peregrinar (2008–) [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-24. (anglicky)
  3. Photo Magazine: Gregory Colbert La Révélation (Cover) (2005–) [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-23. (anglicky)
  4. Photo Magazine: Gregory Colbert La Révélation (Full Article) (2005–) [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-23. (anglicky)
  5. RIDING, Alan. New York Times review of Ashes and Snow, May 23, 2008, Dances With Whales (2008–). The New York Times. April 22, 2002. Dostupné online [cit. May 4, 2010]. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.