Pomník T. G. Masaryka (Karlovy Vary)

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk pobýval v lázních v Karových Varech v letech 1923–1933 celkem osmkrát. Rád zde vyjížděl na koni nebo vycházel do okolních lesů. Častým cílem jeho výletů byla lesní restaurace Svatý Linhart, kde se 28. července 1924 zapsal do pamětní knihy hostů.[1]

Na památku prezidentových pobytů, ale nejen toho, se karlovarští radní usnesli na zhotovení pomníku. O realizaci a umístění bylo rozhodnuto na konci roku 2005. Pomník měl být předán veřejnosti při výročí prezidentova narození v  březnu roku 2007.[1][2][3]

Radní původně chtěli získat Masarykův pomník za přibližně jeden milion korun od města Mělník, které vlastní sádrový odlitek Masarykovy sochy sochaře Vincenta Makovského z roku 1936 spolu s povolením zhotovit z odlitku pět bronzových soch. Nakonec ale k dohodě nedošlo, mělničtí radní použití odlitku na novou sochu nepovolili.[1][2]

Město Karlovy Vary poté rozhodlo o zhotovení vlastní sochy. Pro vypracování díla byl osloven akademický sochař Jan Kotek (*1956 Karlovy Vary). Studii umístění vypracoval karlovarský architekt Břetislav Kubíček.[1][2]

Socha byla odlita v umělecké slévárně v Horní Kalné u Vrchlabí na Trutnovsku. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo 15. září 2007 při příležitosti 70. výročí Masarykova úmrtí. Kromě autora se slavnosti zúčastnili zástupci města Karlovy Vary a Karlovarského kraje. Rovněž byla přítomna Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková, kurátorka moderního umění v Brooklyn Museum v New Yorku. Dále se zúčastnili tehdejší místopředseda senátu Petr Pithart a další politici.[1][2]

Město Karlovy Vary za pomník zaplatilo zhruba 2,5 milionu korun.[1][2]

Autor řešil dílo komorně vzhledem k okolnímu prostoru. Jde o bronzovou figurální plastiku v nadživotní velikosti o výšce 2,4 metru. Státník je znázorněn prostovlasý, oděný ve společenský oděv s kravatou. V levé ruce drží popsaný list papíru, pravou má přiloženou na klopě. Postava je umístěna na žulovém podstavci oválného půdorysu.[1][2]

Socha je podle některých znalců pojata jako příliš subtilní. Autorova snaha byla vyjádřit osobnost Tomáše Garrigua Masaryka s důrazem na jeho morální kvality, s velkým důrazem na jeho životní asketismus, vnitřní kázeň a vše, co tyto pojmy obnášejí.[4]