Politický systém Austrálie

Její Veličenstvo královna Alžběta II.

Moc výkonnou představuje panovník a jeho (její) vláda, která je tvořená premiérem a ministry.

Hlavou státu a moci výkonné je král(ovna) Austrálie (the Queen of Australia, celý titul jako hlava Austrálie je Elizabeth the Second, by the Grace of God Queen of Australia and Her other Realms and Territories, Head of the Commonwealth). V Austrálii je královna zastupována generálním guvernérem, stejně tak je guvernérem zastupována v každém spolkovém státu.

Austrálie je v personální unii se Spojeným království a dalšími zeměmi Commonwealth realm (vč. Kanady a Nového Zélandu), to ale neznamená podřízení cizímu státu. Austrálie je nezávislým státem od roku 1931 (přijetím Westminsterského statutu) a královna vládne pouze jako královna v právu Austrálie (the Queen in Right of Australia). Navíc od roku 1986, kdy byl australským parlamentem přijat Australia Act není mezi Austrálií a Velkou Británií kromě panovníka žádné ústavní pojítko.

Nejvýznamnějším uplatněním vlastní královniny iniciativy bylo rozpuštění Whitlamovy vlády během ústavní krize roku 1975.

Následnictví trůnu probíhá podle klasické mužské kognatické primogenitury, stejně jako ve Spojeném království. Dědicem trůnu je prvorozený syn před druhorozeným, prvorozená dcera před druhorozenou, ale nejmladší syn před nejstarší dcerou, dcera před strýcem, starší linie před mladšími liniemi. V současné době (podzim 2011) probíhá jednání o změně následnického řádu pro všechny země Commonwealthu z primogenitury na tzv. absolutní primogenituru tj. že dědicem trůnu je nejstarší potomek krále bez ohledu na pohlaví.

Tato změna následnického systému poškodila zájmy australských republikánů, kterých je v Austrálii poměrně velké množství, ale republiku se jim prosadit zatím nepodařilo (naposled referendum v roce 1999). Australští republikáni, kteří monarchii kritizovali pro nespravedlivé zvýhodňování mužů před ženami v dosavadním nástupnickém řádu nyní ztratili nejsilnější argument.

Australská federální vláda se nazývá Federální výkonná rada (Federal Executive Council) a je tvořena premiérem a ministry. Navíc každý spolkový stát má svou vládu (a parlament).

Moc zákonodárnou reprezentuje svazový Australský parlament, který je dvoukomorový, skládá se ze sněmovny reprezentantů a senátu. Součástí parlamentu je i sama královna jako hlava moc zákonodárné. Moc královny se omezuje na souhlas či nesouhlas se zákony.^[zdroj?!]

Sněmovna reprezentantů (dolní komora) tvoří 150 členů. Jejich počet je určen podle počtu obyvatel jednotlivých států. Do sněmovny reprezentantů se volí každé tři roky všech 150 poslanců, každý za jeden volební obvod. Volí se tzv. australským systémem (alternativní hlasování). Podobně jako ve Spojeném království, strana s nejvyšší podporou ve sněmovně reprezentantů vytváří vládu vedenou premiérem („ministerský předseda“).

Senát (horní komora) tvoří 76 senátorů, kde každý spolkový stát má 12 zástupců a každé teritorium 2. Funkční období senátorů je 6 let, přičemž se každé 3 roky volí polovina senátorů.

Volby jsou povinné (neúčast je postihnutelná) pro všechny občany starší 18 let.

Roku 1986 přijal australský parlament tzv. Australia Act, podle kterého není australský parlament či vláda v ničem podřízena britskému parlamentu a společný je pouze panovník.

Soudní moc reprezentuje Nejvyšší soud Austrálie, dále Australský federální soud, vrchní soudy každého státu a ostatní níže postavené soudy.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Politický systém Austrálie na Wikimedia Commons