Poběžovice (zámek)

Poběžovice (též Ronšperk) jsou hrad přestavěný na barokní zámek ve stejnojmenném městě v okrese Domažlice. Stojí v centru města na nevýrazném návrší v nadmořské výšce asi 440 m. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Poběžovice
Průčelí budovy v předhradí
Základní informace
Slohgotický, barokní
Výstavbapo roce 1459
Přestavba1682–1695, 1. čtvrtina 18. století
StavebníkDobrohost z Ronšperka
Další majiteléŠvamberkové, Thun-Hohensteinové, Coudenhoveové
Současný majitelMěsto Poběžovice
Poloha
Adresačp. 272, Poběžovice, Česko Česko
UliceŠandova
Souřadnice49°30′40,79″ s. š., 12°48′12,64″ v. d.
Poběžovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39815/4-2177 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webwww.zamekpobezovice.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ve městě zmiňovaném poprvé v roce 1359 existovala tvrz nejasné lokalizace. Hrad založil Dobrohost z Ronšperka, který Poběžovice získal v roce 1459.[2] V roce 1510 hrad dobylo královské vojsko Vladislava Jagellonského vedené Zdeňkem Lvem z Rožmitálu, aby učinilo přítrž loupeživým výpravám Dobrohostova syna Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka, který uprchl ze země a panství si rozdělili jeho bratři Volf a Václav. Nejpozději roku 1526 hrad získal Albrecht z Gutštejna, který ho později zastavil, a nakonec v roce 1542 prodal bratrům Bartoloměji a Janovi ze Švamberka.[3] Švamberkové hrad renesančně přestavěli, ale po neúspěchu stavovského povstání o majetek přišli, a královská komora ho roku 1522 prodala Severinovi Táhlovi z Horšteina. Po něm se vystřídala řada majitelů, z nichž se plzeňský hejtman a pražský advokát Matyáš Bohumír z Vunšic po sňatku s Annou Feliciánou Pachtovou z Rájova zasloužil o barokní přestavbu v letech 1682–1695. Dalšími rodinami, kterým Poběžovice patřily, byla například hrabata z Königsfeldu, Thun-Hohensteinové nebo hrabata z Coudenhovenu.[2][3] Na zámku pobývala hraběnka Mitsuko Coudenhove-Kalergi,[4] která je také známa ze zámku v Horšovském Týně.

Stavební podoba

Předhradí chráněné vodním příkopem mělo okrouhlý půdorys a obklopovalo hradní jádro ze všech stran. Dochovaly se části jeho opevnění, dlouhých budov a okrouhlá bašta. Před čelo hradního jádra předstupovala obytná čtverhranná věž a sousední brána. Věž by mohla být pozůstatkem starší tvrze. Zbývající obvod jádra byl postupně obestavěn dvoupatrovými budovami, přičemž dvouprostorový palác na západní straně je nejmladší gotickou stavbou. Výběžek na západní straně nebo část východního křídla je renesanční a řada úprav nádvoří pochází z období baroka.[2]

Galerie
  • Vnitřní zámek
  • Okrouhlá bašta v nároží mladší budovy
  • Spojovací brána mezi předhradím a vnitřním zámkem
  • Schodiště

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-16]. Identifikátor záznamu 151851 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Poběžovice, s. 435.
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Ronšperk hrad, s. 87–90.
  4. DUDÁK, Vladislav. Na zámek v Poběžovicích k samurajským kořenům EU. tyden.cz. 2008-12-10. Dostupné online [cit. 2018-07-30].

Literatura
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Poběžovice – zámek, s. 264–265.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.