Průmyslový palác

Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Münzberger chtěl původně vytvořit klasickou stavbu z cihel a omítky, ale pod vlivem mladých architektů, ovlivněných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a tamní architekturou (např. Eiffelova věž) nakonec navrhl kombinaci tradiční a železné konstrukce, v českých zemích do té doby nevídanou.[1]

Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplnily zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad střední částí se klene střešní kopule a věž s hodinami a točitým schodištěm uprostřed ve volném prostoru, s nejvyšším bodem 51 metrů nad terénem.[1] Vyhlídka na vrcholu věže byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.[2] Ve dvou nikách na hlavním průčelí se nacházely plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. a v horní věži byla umístěna císařská koruna, spolu s dalšími prvky odstraněna v době první republiky. Interiér navrhl profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze, pražský architekt Friedrich Ohmann.[1]

Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm byla otevřena Jubilejní zemská výstava.[1]

Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.[2] K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany: z průčelí paláce byl odstraněn původní majestátní portál se sochami českých velikánů (na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován), přistavěly se nové klenby[1] a v bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků.

Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.[3][4] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven Nový „Sjezdový palác“, tzv. Pakul.

Po roce 1989 s v paláci konaly např. knižní veletrhy.[1]

Požár Průmyslového paláce v říjnu 2008

Trosky levého křídla budovy po požáru

Dne 16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár, při němž úplně vyhořelo levé křídlo budovy.[5] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent,[6] jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.[7] Oheň byl uhašen zhruba za hodinu a půl, škoda dosáhla přibližně miliardy korun.[1] Dne 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.[8]

Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.[9] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.[10] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.[11] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.[12]

V roce 2018 byl vypracován projekt obnovy,[1] v létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení.[13] Rekonstrukce paláce a dostavba levého křídla začala více než 13 let po požáru 1. února 2022.[14]

Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.[15] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.

• MOUTVIC, Miroslav. Pražské vzorkové veletrhy 1920-1951. Praha: Scriptorium, 2000. 179 s. ISBN 80-86197-17-4.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Průmyslový palác na Wikimedia Commons
• Zpráva Požár zničil pýchu pražského Výstaviště ve Wikizprávách