Plynová lávka přes Otavu u Vrcovic

Pět kilometrů severně od Písku překonává řeku Otavu u chatové oblasti Vrcovice plynová lávka. Významná je hlavně tím, že je jediným mostem přes řeku na cca 25 km dlouhém úseku – nejbližší jižním směrem je v Písku a severním směrem je až silniční most u Zvíkovského Podhradí.

plynová lávka přes Otavu u Vrcovic
Chodníček na plynové lávce (po rekonstrukci v letech 2006 a 2007)
Základní údaje
StátČesko Česko
Číslo mostuEON CB-01 a EON-001
PřesOtava
Souřadnice49°20′59,64″ s. š., 14°8′41,28″ v. d.
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je to velký dlouhý most příhradové konstrukce s dvěma betonovými a dvěma příhradovými pilíři na obou stranách řeky. Je o něco delší než šířka řeky (jeho délka činí zhruba 170 m, šířka řeky v tomto místě je 90 m; přesah mostní konstrukce je hlavně na levém břehu). Konstrukce se mírně klene do oblouku, což zvyšuje její pevnost. Most ve svém průřezu připomíná trojúhelník; tři hlavní ocelové roury jsou spojené menšími, pod horní hlavní je zavěšeno plynové potrubí. Most je přístupný pouze pro pěší a pro cyklisty, kteří mohou použít jeho dva chodníčky (široké zhruba jeden metr), umístěné na severní a jižní straně mostní konstrukce.

Lávka byla postavena v roce 1969 (nahradila tehdejší přívoz provozovaný mlynáři z nedalekého mlýna) a opatřena nátěrem modré a později i zelené barvy, který byl obnovován velmi nestejnorodě (tj. most byl natírán vždy po částech). Roku 2007 byl celý natřen nově světle zelenou barvou, též i chodníčky, sestávající z kovových mřížových desek, byly vyměněny.

Přes most je vedena rovněž i žlutá značená turistická cesta z Vrcovic do Čížové.

Koncem roku 2019 by mělo dojít k sejmutí plynového potrubí z lávky a přesun pod dno řeky Otavy. Lávka jako taková má zůstat zachována.[1]

Odkazy

Reference

  1. Podvodní bagr pomáhá s přeložením plynovodu pod hladinu řeky Otavy. iDNES.cz [online]. 2019-10-31 [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.