Pjotr Velikij

Kýl křižníku byl položen v roce 1986 v loděnici Baltickij zavod v Petrohradu.[1] Do služby byl zařazen v roce 1998.[1]

Hlavní výzbroj sestávala z 20 nosičů protilodních střel P-700 Granit. Protiletadlovou obranu zajišťovalo 12 vrhačů systému S-300, 2 dvojnásobné 9K33 Osa a 2 osminásobné 9K330 Tor. Pro protiponorkový boj byly použity vrhače RBU-12000 a dva RBU-1000 a také trojice vrtulníků Kamov Ka-27. Dále byla loď vyzbrojena dvojicí 130mm děl AK-130 umístěných ve věži na zádi a desítkou 533mm torpédometů.[2]

Připravuje se dozbrojení hypersonickými střelami s plochou dráhou letu typu 3M22 Zirkon.[3]

Po vstupu do služby byl zařazen do stavu Severního loďstva.[1]

V září 2008 vyrazil spolu s protiponorkovou lodí Admiral Čabaněnko a dvěma dalšími loděmi do Karibského moře.[4] Zde se v prosinci 2008 spolu s 12 venezuelskými plavidly zúčastnily společného rusko-venezuelského námořního cvičení VenRus 2008. Jednalo se o první zastávku ruských válečných lodí v této oblasti od konce studené války.[5]

Na začátku roku 2009 se podílel na protipirátské operaci u břehů Somálska, kde se mu podařilo zajmout 10 pirátů.[6]

Dne 22. října 2013 vyplul Pjotr Velikij ze Severomorsku a zamířil do Středozemního moře. Proplul Gibraltarskou úžinou a dne 2. listopadu zakotvil v Alboránském moři. Jednalo se o další krok k posílení ruské námořní přítomnosti ve Středomoří.[7]

V prosinci 2014 podstoupil nácvik protiponorkového boje v severním Atlantiku, kdy v simulovaném boji stál proti několika ponorkám.[8]

Během Mezinárodního vojensko-technického fóra Armija 2016 v září 2016 byl v Severodvinsku křižník otevřen návštěvám veřejnosti.[9] V říjnu byl součástí svazu ruských lodí sestávajícího z letadlové lodi Admiral Kuzněcov a protiponorkových lodí Severomorsk a Vice-admiral Kulakov, který zamířil v rámci ruské intervence v Sýrii do Středozemního moře.[10] Během proplouvání Lamanšského průlivu byl svaz monitorován fregatou HMS Richmond a torpédoborcem HMS Duncan britského Královského námořnictva.[11]