Tor (raketový systém)

9K330 Tor (v kódu NATO: SA-15 „Gauntlet“) je raketový systém země-vzduch krátkého až středního dosahu pro každé počasí vyvinutý na počátku osmdesátých let v SSSR jako nástupce protiletadlového kompletu 9K33 Osa (v kódu NATO: SA-8 „Gecko“). Tor je určen pro ochranu průmyslových objektů a pozemních vojsk před prostředky vzdušného napadení a průzkumu, jako jsou letadla, vrtulníky, střely s plochou dráhou letu a bezpilotní průzkumné prostředky.

9K330 Tor
TypProtiletadlový systém
Místo původu SSSR
Historie služby
Používána1986–dosud
Historie výroby
KonstruktérAlmaz-Antej
MKB Fakel (střely)
MNIIRE Altair (námořní verze)
Navrženo1975
VýrobceIEMZ Kupol
Metrovagonmaš (podvozek),
MZKT (kolový podvozek)
VariantyTor, Tor-M, Tor-M1, Tor-M1T, Tor-M2, Tor-MTA, Tor-MTB
Základní údaje
Hmotnost34 t
Délka7,5 m

Námořní varianta byla vyvinuta pod jménem 3K95 „Kinžál“, také známá jako SA-N-9 „Gauntlet“. Tor byl také prvním systémem protivzdušné obrany na světě navrženým od začátku k tomu, aby byl schopen sestřelit i přesně naváděné zbraně jako AGM-86 ALCM, a to ve dne i v noci, ve špatném počasí i rušivých situacích[1]. Tor dokáže detekovat cíle i za jízdy, ale při střelbě musí zastavit (přerušovaně),[2][3] přestože se provádějí pokusy o odstranění tohoto omezení[4] a varianta Tor-M1-2U dokáže zasáhnout cíl i za jízdy.

Vývoj

V 70. letech minulého století rozhodla vláda SSSR vývoj nového protivzdušného raketového systému. Tento systém nazývaný 9K330 Tor měl nahradit již zastarávající raketový systém 9K33 Osa. Byly vytvořeny dvě modifikace 9K330 Tor určené pro ochranu pozemních vojsk a 9K95 Kinžal pro námořnictvo. Projektem byla pověřena konstrukční kancelář Antěj. Konstrukcí protiletadlových raket byla pověřena firma Fakel.

Zkoušky proběhly v letech 1983 a 1984; sovětská armáda převzala do výzbroje tento systém až v roce 1986.

Součásti

4 9M330 Protiletadlové rakety v odpalovacím silu

Palebnou baterii tvoří

  • 4 bojová vozidla 9A330 9T225
  • 2 přepravní vozidla pro rakety
  • 2 přepravně-nabíjecí vozidla 9T244
  • 1 samohybné velitelské stanoviště 9S737

Vozidlo 9A330

Je pásové vozidlo se šesti páry kol. Bojová hmotnost je 31,250 tun. Dosah je 500 km a maximální rychlost 70 km/hod. Posádka je tvořena: řidičem, operátorem a velitelem vozidla. Vozidlo je poháněno dieselovým motorem. Na pásovém podvozku je umístěna nástavba, která obsahuje odpalovací zařízení pro 8 raket. Z jedné strany se nachází plochý střelecký radar kruhového tvaru. Po levé straně je umístěn radiolokátor pro navedení raket hned po startu. Na druhé straně se nachází radar na sklopném stožáru rotující rychlostí 60 otáček za minutu. Dalším zařízením je anténa ve tvaru elipsy pro identifikaci cizích a vlastních cílů.

Radar

Přehledový radiolokátor je koherentně- impulsní a má maximální dálkový dosah 25 km. Rychlost otáčení antény je 30 až 60 otáček za minutu. Maximální výškový dosah 17 km. Radar je schopen současně detekovat 48 cílů a sledovat dráhy letu až u 10 z nich.

Je koherentně – impulsní radiolokátor pracující v centimetrovém pásmu. radiolokátor je schopen určit 2 cíle a navádět až 2 rakety 9M330 současně.

Raketa 9M331

Raketa systému Tor je raketa na tuhé palivo. Při startu je nejprve katapultována prachovým generátorem do výšky 20-25 metrů nad vozidlo rychlostí 20 m/s. Před zážehem hlavního motoru je namířena do směru cíle pomocí plynodynamického systému. Poté se aktivuje hlavní motor a raketa nabere rychlost 870 m/s. Maximální rychlost cíle může být pouze 700 m/s.

  • délka rakety: 2898 mm
  • průměr: 235 mm
  • rozpětí stabilizátorů: 750 mm
  • rozpětí řídících ploch: 630 mm
  • startovací hmotnost: 165 kg
  • maximální rychlost: 870 m/s

Varianty

9K330 Tor

Tor M1 na cvičení před přehlídkou v Moskvě 5. května 2008
Tor-M2DT při zkoušce na přehlídku Dne vítězství v roce 2017

Projekt dostal přísné konstrukční specifikace; Tor musel zajistit rozšířenou detekci a sledování rychlých cílů s nízkou odrazovou plochou a být schopen rychle a efektivně řešit hromadné nálety, přičemž poskytoval vysoký stupeň automatizace a integrace s dalšími prostředky protivzdušné obrany.[5] Pro splnění těchto náročných specifikací použili konstruktéři celou řadu nových technologií, včetně pokročilého pasivního radaru s elektronicky snímaným polem pro lepší detekci a sledování, vylepšeného zpracování digitálních informací a vertikálně vypouštěné střely pro zlepšení doby reakce a zvýšení počtu snadno dostupné munice. Po testování a vyhodnocování mezi prosincem 1983 a prosincem 1984 byl systém přijat do služby 19. března 1986.

9K331 Tor-M1

"Tor-M1" byl představen v roce 1991. Disponuje raketami 9M331 se značně vylepšenou přesností střely a schopností zasáhnout současně dva cíle, minimální dosah má 1,5 km (0,93 mi), minimální výška je 10 m.[6]

9K332 Tor-M2E

V roce 2007 na aerokosmickém veletrhu MAKS byla představen modernizovaný protiletadlový systém Tor M2. Tor M2 je nejnovější varianta systému Tor M1 a je umístěna kolovém podvozku. Tor M2 je určen k likvidaci perspektivních prostředků vzdušného napadení. Posádku tvoří tříčlenná obsluha. Tor M2 má výkonnější radar a je schopen navádět na cíl až 4 rakety.

Tor-M1-2U

Tor-M1-2U byl uveden do služby na konci roku 2012. Tento systém je navržen proti cilům jako letadla, vrtulníky, bezpilotní letouny, rakety a další přesně naváděné zbraně, létající ve středních, nízkých a velmi nízkých nadmořských výškách za každého počasí. Systém dokáže najednou zachytit čtyři cíle ve výšce až 10 kilometrů. Jeho posádka se skládá ze tří osob.[7][8] Dodávky probíhají.[9] Může zasáhnout cíle během svého pohybu[10][11] rychlostí až 25 km/h (zahrnuje všechny nezbytné funkce pro nezávislý boj).[12]

3K95 Kinžál (námořní)

Operační nasazení

Podrobnější informace naleznete v článku Let Ukraine International Airlines 752.

Podle tvrzení časopisu Newsweek z 9. ledna 2020 jsou američtí představitelé přesvědčeni, že ukrajinský Boeing byl sestřelen íránskou raketou Tor-M1. Nejspíše se tak stalo omylem.[13]

Technické údaje

Tor M2E na přehlídce MAKS 2009
  • Dosah radiolokátoru: 25 km
  • Typ radiolokátoru: koherentně-impulzní
  • Hlavice: tříštivo-trhavá
  • Počet sledovaných cílů: 48
  • Posádka 3
  • Hmotnost 32 tun
  • Dojezd 500 km

Odkazy

Reference

  1. Российские зенитные ракетные комплексы "Тор" на международной авиационно- космической выставке "Аэрошоу Чайна – 2014" [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29 March 2018. (anglicky)
  2. На вооружение войск ЮВО поступили новые ЗРС "Тор-М1-2У" [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 November 2014. (anglicky)
  3. Техника ПВО [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 October 2015. (anglicky)
  4. Tor-M2U po raz pierwszy strzelał w marszu [online]. [cit. 2015-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 October 2015. (anglicky)
  5. Archivovaná kopie [online]. ВПК-Медиа, 2007 [cit. 2008-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-06. (Russian)
  6. Archivovaná kopie. www.almaz-antey.ru [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-24.
  7. Войска ЮВО получили новые зенитно-ракетные системы "Тор-М1-2У" [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 October 2014. (anglicky)
  8. Antiaircraft troops in the South Military District fire "Tor" for the first time - Vestnik Kavkaza [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 October 2014. (anglicky)
  9. Два зенитных ракетных дивизиона ВВО в Приморье перевооружены на ЗРК 'Тор-М2У' - Ракетная техника [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 October 2017. (anglicky)
  10. Концерн: "Алмаз-Антей" провел успешные стрельбы из ЗРК "Тор" в движении [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 October 2017. (anglicky)
  11. SPUTNIK. Firing Missiles on the Go: Russia's Famous Air Defender Does It Again! [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 January 2016. (anglicky)
  12. NTV.RU. Минобороны опубликовало уникальные кадры экспериментальных ракетных пусков [online]. [cit. 2018-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 May 2018. (anglicky)
  13. JAMALI, Naveed; LAPORTA, James; DA SILVA, Chantal; O'CONNOR, Tom. Iranian Missile System Shot Down Ukraine Flight, Probably By Mistake, Sources Say [online]. Newsweek [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.