Pičhora

Pičhora je nevelký kopec (232 m n. m.[1]) či ostroh v jižní části obce Dobřichov v okrese Kolín. V době římské (1.–4. století našeho letopočtu) se zde nalézalo významné markomanské sídliště z doby Marobudovy říše, doložené 160 archeologicky prozkoumanými žárovými hroby a spojované přímo s Marobudem a jeho vojenskou družinou. Stojí zde i ojedinělý pomník archeologického výzkumu.

Pičhora
Návrší Pičhora
Vrchol	232 m n. m.
Prominence	1 m
Izolace	0,1 km
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule
Souřadnice	50°4′29″ s. š., 15°1′48″ v. d.
Pičhora
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žárové pohřebiště bylo objeveno v dubnu roku 1896 dělníky Macháčkovy cihelny při těžbě štěrku a písku pro stavbu silnice. Výzkum na lokalitě provedl Jan Waněk, ředitel lichtenštejnského velkostatku v Radimi, pod dohledem archeologa Josefa Ladislava Píče.[2] Při zajišťovacím výzkumu V. Sakaře v roce 1988 již nebyly žádné další hroby objeveny. Nálezy z Pičhory byly umístěny do Národního muzea v Praze. Jejich úplné odborné vyhodnocení provedl až v letech 1996–1998 Eduard Droberjar, kustod sbírek doby římské a doby stěhování národů Národního muzea. Souhrnné poznatky popsal v roce 1999 v publikaci Dobřichov-Pičhora, žárové pohřebiště starší doby římské v Čechách.[2]

Pomník archeologického nálezu

Na kopci stojí archeologický pomník a řada osvětových informačních zařízení, od informačních panelů až po několikajazyčný akustický informační terminál, který je součástí naučné stezky Stezka Markomanů. Stojí zde dřevěná socha markomanského bojovníka v životní velikosti i rekonstrukce markomanského obydlí. Na kopci stojí též turistický přístřešek a minirozhledna (vyvýšená dřevěná terasa) s výhledem na obec přes několik stromů stojících na úbočí. Další turistické odpočívadlo je u křížku na rozcestí, kde se ze značené turistické trasy odděluje odbočka k vrcholu.

Etymologie jména Pičhora není uspokojivě vysvětlena – místo se tak podle kronik nazývá odpradávna.[3] Bývá zdůrazňováno, že nijak nesouvisí se jménem archeologa Josefa Ladislava Píče.[4] Naopak je připouštěna možná souvislost se jménem nedalekého města Pečky.[5] Původ názvu je spojován například se staročeským slovesem „pičit se“ (= vyčnívat, ukazovat se), v případě města Pečky se uvažuje též o souvislosti s německým výrazem pro pečeť, resp. pečetění.[6]