Philipp Grünne

Zámek Dobersberg

Pocházel ze šlechtického rodu nizozemského původu, který od 18. století působil ve službách Habsburků. Narodil se ve Vídni jako nejstarší ze tří synů císařského generálního pobočníka Karla Ludwiga Grünna (1808–1884) a jeho manželky Karolíny Trauttmansdorffové (1808–1886). Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídni a do armády vstoupil jako kadet v roce 1850, již o dva roky později byl poručíkem. V hodnosti rytmistra byl v roce 1859 přidělen ke štábu arcivévody Albrechta a od roku 1860 byl jeho pobočníkem. Během prusko-rakouské války v roce 1866 bojoval v Tyrolsku a téhož roku dosáhl hodnosti podplukovníka. Od roku 1870 byl jako plukovník velitelem pěšího pluku č. 26, později nadále postupoval v hodnostech, stal se generálmajorem (1877) a polním podmaršálem (1882). V roce 1889 dosáhl hodnosti c. k. polního zbrojmistra a v letech 1889–1899 byl velitelem 8. armádního sboru v Praze, respektive vrchním velitelem v celých Čechách. V roce 1899 odešel do výslužby a zbytek života strávil na zámku Dobersberg v Dolním Rakousku, který jeho rodu patřil od roku 1802.

Mimo jiné byl c. k. tajným radou (1889) a komořím (1857). Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny a Vojenského záslužného kříže, v roce 1892 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.

V roce 1878 se v Praze oženil s hraběnkou Klotyldou Thun-Hohensteinovou (1854–1934)[1], dcerou Josefa Osvalda I. Thun-Hohensteina z klášterecké rodové větve. V Praze se později narodili i oba jejich synové Filip Osvald (1889) a Rudolf Ferdinand (1891).