Pečenga
Pečenga (rusky Пече́нга/Pečenga, norsky Petsjenga, finsky a švédsky Petsamo, severosámsky Beahcán, skoltskou sámštinou Peäccam) je sídlo městského typu s asi 3000 obyvateli v Murmanské oblasti v Pečengském rajónu v Rusku.
| Pečenga Пече́нга | |
|---|---|
 Konstantin Korovin: Rybářské lodě na Pečenze (1894) | |
 znak .png.webp) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 69°33′14″ s. š., 31°13′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0–305 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Oblast | Murmanská |
.svg.png.webp) Murmanská oblast na mapě Ruska | |
  Pečenga | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 150,55 km² |
| Počet obyvatel | 3 190 (2010[2] ▲) |
| Hustota zalidnění | 21 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (85 %), Ukrajinci, (6 %), Bělorusové a další |
| Náboženské složení | převážně pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 8152 |
| PSČ | 183000-183099 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
Pečenga se nachází na řece Pečenga, 120 km severozápadně od Murmansku, na hranici s Norskem a Finskem u Barentsova moře.
Osada je zařazena na seznamu sídel Murmanské oblasti podléhající časté hrozbě lesních požárů.[3]
Historie
Oblast byla původně osídlena Sámy. V roce 1533 byl při ústí řeky Pečengy založen Pečengský klášter a oblast se stala součástí Archandělské gubernie.
Pečengský klášter byl založen svatým Trifonem, který se snažil pokřesťanštit sámské obyvatelstvo. V roce 1572 obývalo klášter asi 50 mnichů. 1583 byl klášter zničen Švédy. Území bylo následně osidlováno Pomory a jinými Rusy. V roce 1885 byl klášter obnoven, aby šířil pravoslaví mezi Laponci.
Roku 1920 po smlouvě z Tartu připadlo Pečenga Finsku.
V roce 1916 byla započata výstavba silnice ze Sodankylä přes Ivalo do přístavu Liinahamari, která byla dokončena roku 1931. Pečenga byla od té doby turisticky vyhledávanou destinací, protože se stala jediným přístavem u Barentsova moře dosažitelným automobilem.
V roce 1921 byly v Pečenze objeveny zásoby niklu. Roku 1934 pak začala těžba francouzskými a kanadskými společnostmi.
Během zimní války okupoval Pečengu Sovětský svaz. Po následné mírové smlouvě z Moskvy z roku 1940 připadla SSSR jen část Rybářského poloostrova (finsky Kalastajasaarento).
V roce 1941, během pokračovací války, byla Pečenga využívána nacistickým Německem jako základna pro útoky na Murmansk. Roku 1944 Pečengu opět okupovala Rudá armáda. Pařížskou smlouvou z roku 1946 připadla Pečenga opět Sovětskému svazu.
V současnosti je Pečenga stále důležitou oblastí díky nezamrzajícímu přístavu v Liinahamari a díky zásobám niklu. Po válce SSSR zvýšil jeho těžbu, což mělo špatné dopady na životní prostředí.
V kultuře
- Román Porodní bába (2011) finské spisovatelky Katji Kettu se odehrává v roce 1944 v Pečenze[4]
Galerie
Pečenga ve 30. letech 20. století
Pečenga v roce 2015
Pečengský kostel (rok 2015).jpg.webp)
Budovy pečengského kláštera (rok 2014)
Pečengský klášter (rok 2014)
Odkazy
Reference
- Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)
- Об утверждении перечня населенных пунктов Мурманской области, подверженных угрозе лесных пожаров от 26 мая 2014 - docs.cntd.ru. docs.cntd.ru [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.
- DATABAZEKNIH.CZ. Porodní bába - Katja Kettu | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-03-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pečenga na Wikimedia Commons
