Petra (město)

Petra se nachází na jihu Jordánska přibližně tři hodiny cesty od Ammánu, dvě hodiny od Akaby a jednu a půl hodinu od Vádí Ram. Petra se nachází v údolí nazvaném Vádí Musa. Místo je ukryté před okolním světem hradbou skal a leží v samotném srdci Šarských hor. Město vzniklo na křižovatce karavanních cest. Do města vede pouze jedna cesta procházející moderním městem Vádí Musa.

Před devíti tisíci lety se zde začaly objevovat první zemědělské osady. Po dalších tisíc let tudy procházelo mnoho nomádských kmenů, ale rozvoj oblasti přišel až rostoucí potřebou navázat kontakt s tehdejšími mocnostmi, kterými byly Egypt a Mezopotámie.

První zmínky o Petře pocházejí ze Starého zákona, jedná se o vyprávění, jak Izraelité po čtyřiceti letech strávených na poušti přišli do Edomu. Legenda dále vypráví o tom, jak byl Mojžíš nucen Bohem vyprosit vodu ze skály pro Izraelity. Mojžíš na místo toho do skály udeřil holí a z onoho místa vytryskl pramen, který od té doby nese jméno Ain Musa. V bibli je Petra nazývána slovem Selá. Slovo je původem z hebrejštiny a označuje skálu nebo také kámen.

Oblast osídlili ve 2. pol. 4. st. př. n. l. Nabatejci, kteří zde vytvořili monarchii, která díky obchodování zbohatla. Město bylo vybudováno ve velice výhodném terénu, bylo prakticky schované v horách, a vzhledem k tomu sloužilo jako útočiště a shromaždiště okolních kmenů.

Petra obchodovala kvůli snadnému přístupu k Rudému moři s Arábií a Mezopotámií a také měla velmi dobrý přístup k syrským přístavům a toto vše umožnilo zviditelnit vliv řecké kultury na její architekturu. Některé památky vytesané do skal během 1. století našeho letopočtu toto potvrzují. Počet obyvatel v době jejího největšího rozkvětu se pohyboval mezi třiceti a čtyřiceti tisíci obyvatel, z nichž většinu tvořili obchodníci. V r. 106 n. l. obsadili Nabatejské království Římané a poté se oblast stala součástí římské provincie Arabia. Petra za římských dob vzkvétala. Bylo zde postaveno mnoho nových budov a přestavěny mnohé původní. Např. bylo rozšířeno Divadlo, vydlážděna Kolonádní ulice a v soutěsce Siq (Sík) postaven vítězný oblouk. Když starořímský císař Hadrianus v r. 131 n. l. město navštívil, změnil jeho název (podle sebe) na Hadriana Petra. Nabateci byli potupně asimilováni romanizovanými a helenizovanými obyvateli, např. sňatky. Poté, co se křesťanství (během 4. stol.) rozšířilo ve východní části Římského impéria(od r. 395 Východořím.říše), vzniklo v Petře biskupství a byl tam postaven první kostel, dnešní Urnská hrobka. Nedávno byly objeveny další 3 kostely, jeden z nich ("červený") je vydlážděn nádhernými barevnými mozaikami. Konec Petry nastal po r. 661 . Poté, co muslimští Arabové dobyli na Východořímské říši(= Byzanci ) od r. 633 celý Blízký a Střední Východ, stal se r. 661 hlav. městem Ummájovského chalífátu Bagdád. To vedlo k odklonu obchodních tras od Petry, což spolu s řadou silných zemětřesení vedlo ke konci kvetoucího (a kdysi mocného) města. Až ve 12. stol. po vzniku Jeruzalémského království(1099) postavili křižáci základnu v Petře pro svůj velký hrad v Šobaku (asi 30 km od Petry). Poté bylo ve 13.-15. stol. místo pouze využíváno jako zastávka pro karavany

Až 22. srpna 1812 byla Petra znovuobjevena švýcarským cestovatelem a objevitelem Johannem Ludwigem Burckhardtem, převlečeným za Araba. Kvůli nedůvěřivosti beduínů nemohl však město prozkoumat. Později toto místo prozkoumal po povolení, které získal, David Roberts, který pak proslul svými kresbami dalších oblastí například v Palestině, Egyptě, Jeruzalémě a v mnoha dalších.

Dnes je Petra turistickou atrakcí Jordánska. V roce 1985 byla zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dne 7. července 2007 byla jmenována novým divem světa.

Petra je často využívaná jako kulisa filmů. Vidět ji můžeme například ve filmech: Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989), Transformers: Pomsta poražených (2009).

Římský amfiteátr

Petra má tvar amfiteátru. Od východu na západ má délku přibližně jeden kilometr a od severu k jihu půl kilometru. Skály, které město ukrývají, jsou vysoké kolem tři set metrů. Ve městě a na skalách se nacházely různé stavby a významná místa. A také se zde mísily vlivy různých stylů. Najdeme zde egyptský, řecký a římský styl.

Původ tohoto národa je dodnes nejasný. Předpokládá se, že to byli kočovní nomádi, kteří obývali dnešní severozápadní a severní Arábii a postupem času se začali usídlovat v této oblasti. Mluvili jedním ze starověkých aramejských jazyků. Byli to velmi schopní obchodníci a také se živili jako vedoucí karavan. První zmínka o této civilizaci pochází z roku 647 př. n. l.